kdo svoboden sám je si králem!“
 |
| zdroj: databazeknih.cz |
Když jsem tuhle z katalogu MLP stahovala Čapka, shrábla jsem tam zároveň s ním všechno, co mě jenom trochu zajímalo. Tak jsem skončila i s pár kousky od Elišky Krásnohorské, čistě na zkoušku, protože s těmi obrozeneckými umělci jsem zatím neměla moc štěstí. Blaník mi padl do oka, protože v nějakém dokumentu jsem slyšela citát týkající se Blaníku, který se mi líbil a který jsem mylně přisuzovala autorce (autorem byla Milena Jesenská). Až při čtení mi došlo, že jde o libreto opery, ale protože je to kraťoučké, přežvýkala jsem to i tak.
Musím říct, že jsem se docela dobře bavila, některé verše mě upřímně rozesmály. Je to plné neskutečného patosu, tam, kde by stačila něžná symbolika, se na to s těmi dvěma sty lety bere sbíječka, a přestože jsem to četla prakticky najednou, absolutně jsem neudržela v hlavě, kdo je čí bratr nebo sestra nebo milenec, kdo je katolík a kdo je kališník, a jak komukoliv pomůže, když se ženské postavy vzmuží, když muži tam nedělají nic jiného než chlastají, lomí rukama a bodají do příbuzných.
Děj je příhodně shrnutý na začátku, takže kdo se v těch verších ztratí, může se zkusit najít, ale ani to moc nestojí za to, protože se tam prakticky nic nestane. Mám radši jiný Blaník, ale je to docela sranda.
Musím říct, že jsem se docela dobře bavila, některé verše mě upřímně rozesmály. Je to plné neskutečného patosu, tam, kde by stačila něžná symbolika, se na to s těmi dvěma sty lety bere sbíječka, a přestože jsem to četla prakticky najednou, absolutně jsem neudržela v hlavě, kdo je čí bratr nebo sestra nebo milenec, kdo je katolík a kdo je kališník, a jak komukoliv pomůže, když se ženské postavy vzmuží, když muži tam nedělají nic jiného než chlastají, lomí rukama a bodají do příbuzných.
Děj je příhodně shrnutý na začátku, takže kdo se v těch verších ztratí, může se zkusit najít, ale ani to moc nestojí za to, protože se tam prakticky nic nestane. Mám radši jiný Blaník, ale je to docela sranda.