_______
“We are the only people in the whole world, on Earth, who want us to be together. It won't be easy. It'll never be easy. But we're both still here.”
 |
| zdroj: csfd.cz |
Hlavním důvodem mé nespokojenosti byl fakt, že se to dějově soustředilo na pro mě ne tak zajímavé věci a ty, které měly potenciál na pořádné drama, zůstaly tak nějak na pozadí nebo se během řady úplně vytratily. Vůbec největší problém mám s tou linií s Mariannou (Lydia Leonard) a to hlavně protože je mi totálně ukradená, nemám s ní žádný soucit. Nerozumím tomu, proč se její hysterické scény a žárlivé výlevy musely táhnout tak dlouho a ve finále z toho vlastně ani moc nebylo: Anne (Suranne Jones) mohla Ann (Sophie Rundle) zahnout mnohem rychleji a ušetřili by čas na to, aby na to Ann mohla mít nějakou pořádnou reakci.
Druhý velký problém mám s faktem, jak upustili tu linku se Sowdenovými někdy v polovině řady po tom, co se jí věnovali docela intenzivně v té první, a možná jsem nesledovala pozorně, ale ani to moc nevyřešili. Byla to pro mě jedna z nejzajímavějších částí celého seriálu, dávala Washingtonovi (Joe Armstrong) prostor být víc než Annein žoviální správce a budovala Thomase (Tom Lewis) způsobem, ze kterého záblo, ale zároveň jsem od toho nemohla odtrhnout oči.
A za třetí mě trochu mrzelo, že neustále naznačovali Anneino zadlužení, které zašlo dokonce tak daleko, že zastavila Shibden a Ann začalo to dojení vadit, a místo aby se opřeli do toho a do té v první řadě rozjeté zápletky s těžbou uhlí, tahali do toho politiku. Rozumím tomu, že je důležité ukázat, že byla Anne Lister přes všechnu svou pokrokovost (čti: byla lesba a odmítala předstírat heterosexualitu) statkářka v tom "vybírám nájmy od lidí, co mi udržují domy a obdělávají půdu" slova smyslu - nejen, že to dělá pro rozporuplný charakter, ale jde to přímo proti idealizaci mrtvých lidí, kterou nemám ráda - ale zase na tom trávili hrozně moc času a ve chvíli, kdy člověk nemá úplně zmáknutý historický britský politický kontext (jako já), nemá šanci se chytit. (Kdoví proč jsem se chytala jen u Melbournea.)
Co se týče postav, pro Anne mám pořád velkou slabost - napůl je to Suranne Jones samotná, ale líbí se mi, jak ji píšou, se vší tou neskutečnou ctižádostí a snahou vyrovnat se mužům v době, kdy byla velká část cest ženám prostě uzavřená (ne jak dnes, kdy je jenom totálně rozkopaná a každou chvíli nás na ní někdo sexuálně obtěžuje nebo nás z ní rovnou vytlačí), neutuchající energií, kterou mě vyčerpávala, jen jsem se na ni dívala, a hlavně chybami. Extrémně mě štvalo, jak se chovala k Ann, ale i to bylo v kontrastu s tím, jak se jí zastávala a snažila se jí dodávat sebevědomí - často sice zištně, ale i tak. Ann začala jako ta raněná srna, ale líbí se mi, jak se ta postava vyvíjí, a upřímně doufám, že se dostaneme do bodu, kdy si bude umět poradit i s Anne a přestane na ní tak viset.
Potěšil mě návrat Anniny sestry Elizabeth (Katherine Kelly), který ale bohužel znamenal návrat jejího manžela Sutherlanda (Derek Riddell), ze kterého se mi otevírala kudla v kapse. Zaprvé za to, jak zachází se svou ženou, a zadruhé za to, že se o to stejné pokusil s Ann. Dělalo mi radost vidět, jak si na ní díky Anne vylámal zuby, ale Elizabeth je mi neskutečně líto a bojím se, že už ji neuvidíme. Neméně jsem cítila s Marian (Gemma Whelan), která je věčném vleku Anne a trvá to tak dlouho, že nejen ona, ale i okolí věří, že je úplně tupá. Celá ta záležitost se zasnoubením mi lámala srdce, Anne jsem v tu chvíli upřímně nenáviděla, a hrozně ráda bych do další řady viděla, jak Marian najde štěstí.
Celkově mě druhá řada moc neuspokojila, ale stejně bych brala třetí a doufám, že bude.