_______
“Nature played a challenging trick on me, didn't she, putting a bold spirit like mine in this vessel, in which I'm obliged to wear frills and petticoats? Well, I refuse to be cowed by it.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Pro Suranne Jones (Anne Lister) mám slabost už nějakou chvilku a byla jsem z ní vyloženě odvázaná, protože většina humoru pocházela z jejích výrazů a Anneina bourání čtvrté zdi. Všechny emoce jsem jí věřila a fakt jsem jí záviděla, jak se ctí vynesla každý kostým, který dostala. (Anneina garderóba byla celkově čerstvým vánkem v naprosto otřesném módním období.) Sophie Rundle (Ann Walker) perfektně zahrála Anninu křehkost a zakřiknutost a ač normálně tyhle raněné srny moc nedávám, nějakým zázrakem mě bavila. Nejvíc se mi ale líbila na konci, kdy se konečně začala stavět sama za sebe, a do druhé řady vkládám velké naděje.
Co se týče jejich vztahu, tam mi bylo Ann od začátku líto, protože byla za prvé ve zjevné nevýhodě vůči zkušenější Anne a za druhé protože neměla zázemí, o které by se mohla opřít, což se obojí nakonec samozřejmě projevilo. Mám ale slabost pro romance, kde lovec nevyhnutelně podcení vliv, jaký na něj lov a především jeho oběť bude mít, a pak neví, co sám se sebou, což se přesně stalo. Ten finální růst, kdy Anne bojuje, aby se držela zpátky, zatímco Ann začíná chápat, že se bude muset donutit ke kuráži, byl krásný a byť jsem si na začátku trochu přála, aby Anne se svou arogancí a vyčůraným přístupem dostala klepec, nakonec jsem jim to přála. Jsem hodně zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet.
Gemma Whelan (Marian Lister) a Gemma Jones (teta Anne Lister) hrály moje nejoblíbenější vedlejší postavy a obě jsem si řádně užila. Vůbec bych se nezlobila, kdyby do druhé řady dostaly víc prostoru, hlavně tedy Marian - chápala jsem její frustraci z života v Anneině stínu a myslím, že je tam spousta materiálu. Hodně mě bavil i Washington (Joe Armstrong) a přiznám se, že jsem si užívala, jak milující a plný respektu a lásky byl jak vůči své ženě, tak vůči svým dcerám. Nevím, nakolik to v té době bylo realistické, ale dobře se na to koukalo.
Emocionálně nejzajímavější zápletka pro mě ale byla u Sowdenů, kde jsem to fakt nečekala, ale Thomasovi (Tom Lewis) jsem se ani na chvíli nedivila a jen doufám, že ho vina nepromění v jeho otce. Při tom závěrečném zvratu se strýčkem/otcovým dvojčetem (Anthony Flanagan) jsem trochu protočila oči, nicméně jako autor musím docenit, jak Thomase jejich lež kousla do zadku. Jsem hodně zvědavá, jak se k tomu Washington postaví. Hned za tím ale byla Annina sestra Elizabeth (Katherine Kelly) a její manželství - krásně subtilně zahrané, ale s pořádnou emocionální náloží. Doufám, že se ještě objeví.
Ta ústřední zápletka s bratry Rawsonovými (Shaun Dooley a Vincent Franklin) pro mě byla zajímavá jen z hlediska chování Anne, její protivníci byli extrémně nudní, navíc ke konci se to docela táhlo a ani se to pořádně nedořešilo. Stejně tak mě nudila Marianna Lawton (Lydia Leonard), kterou jsem na začátku vlastně i chápala, ale když z ní závěru vypadlo, že vlastně celou dobu počítala s tím, že se o ni Anne na stáří postará, přestože ji postavila do role bokovky a nazývala nerozumnou, že jí to vadí, mě naprosto ztratila. Její verbální agrese a touha ubližovat ve chvíli, kdy nedostala, co chce, to jenom korunovala. Doufám, že ve druhé řadě už nebude, stačilo.
Celkově jsem se bavila, byla jsem docela napjatá a užila jsem si to. Končilo to relativně uzavřeně, takže mě druhá řada překvapila (a trochu ve mně vzbudila obavy, jak ten hezký konec pokazí), ale určitě do ní půjdu. (A závěrečný song je super.)
“Every day, I rise above it, the things people say. I walk into a room or down a street, and I see the way people look at me, and the things they say, and I rise above it, because... I've trained myself to, not to see it and hear it, until it's become second nature to me, and I forget... Just how impossible it is for someone else to accept that. But you came so close.”