ParaNorman (2012)

“There’s nothing wrong with being scared Norman, so long as you don’t let it change who you are.”

zdroj: imdb.com

IMDb. Vždycky mám radost, když narazím na animák s pro mě neotřelým vzhledem, o kterém jsem doteď neměla potuchy a tudíž jsem si na něj nevytvořila žádné očekávání. ParaNorman pro mě byl skrytý poklad; fajn příběh, skvěle prožitý dabing, vtipné dialogy a docela pitomý humor zvládnutý tak decentně, že na první pohled nepůsobil zvlášť pitomě.

Norman (Kodi Smit-McPhee) jak mimikou, tak dabingem skvěle vystihoval jedenáctiletého kluka (aspoň dle mých omezených zkušeností), fakt jsem měla pocit, že se dívám na skutečné dítě. U Courtney (Anna Kendrick) jsem tak nějak pořád doufala, kdy se ukáže, že není tak vymletá, a udělali to tak hezky, aniž by přepsali celý její charakter, za to mají plus. Neil (Tucker Albrizzi) byl překvapivě statečný sidekick, Alvin (Christopher Mintz-Plasse) neměl žádný zvrat a bylo to super, a Mitch (Casey Affleck) měl dokonalou závěrečnu větu, která mě na tumblru k filmu přilákala.

Příběh Aggie (Jodelle Ferland) byl skvěle dávkovaný a na konci jsem si nepřekvapivě krásně poplakala. Potěšili Alex Borstein (Mrs. Henscher) a John Goodman (Mr. Prenderghast), byť neměli zase tolik prostoru. Celkově je ParaNorman jeden z těch filmů, které neumím dlouze rozebírat, protože se mi prostě hodně líbil, a rozhodně ho řadím mezi oblíbené animáky.