25. ledna 2023

Midnight Mass (2021)

“Life is a dream. It's a wish. Made again and again and again and again and again and again and on into eternity.”


Book I: Genesis - Book II: Psalms - Book III: Proverbs - Book IV: Lamentations - Book V: Gospel - Book VI: Acts of the Apostles - Book VII: Revelation

zdroj: imdb.com
IMDb | Jako aktivnímu uživateli Tumblru se mi čas od času stane, že si o něčem udělám nepřesný obrázek, na základě čehož to chci vidět, a pak jsem zklamaná vlastními očekáváními. To je přesně případ Midnight Mass. Myslela jsem, že se budu dívat na příběh se zlobivým knězem (čímž myslím ten "porušuji celibát, protože ho neumím udržet v gatích" typ a ne ten "sexuálně zneužívám děti" typ), a místo toho jsem dostala příběh, kde - ač hlavním motivátorem - byla tato konkrétní zlobivost tím nejmenším problémem.

Midnight Mass je příběh otce Hilla/Pruitta (Hamish Linklater), který lituje něčeho, co udělal před více než čtyřiceti lety, a tak se logicky rozhodne z celé své komunity udělat upíry, aniž by aspoň na chvíli přestal citovat Bibli a dělat mentální přemety, aby si svoje jednání obhájil. Na Hamishe Linklatera s kolárkem se sice krásně dívalo, ale ten chlap mi tak nehorázně lezl na nervy, že jsem v tom příběhu moc neměla čeho chytit. Našla jsem se až na konci, kde se ukázalo (a ze strany Hamishe Linklatera prožilo), co ho motivuje, ale jinak to byla jedna z nejotravnějších pseudointelektuálních postav, které jsem viděla.

Nejzajímavější postavou pro mě byla Erin Greene (Kate Siegel), která začala víceméně jenom jako milostný protějšek Rileyho Flynna (Zach Gilford), což většinou pro ženské postavy znamená konec budování charakterů nebo vlastního příběhu, ale příjemně mě s ní překvapili. Pravda, Riley napřed musel umřít, ale pak mě Erin až do konce hodně bavila. Byla to moje holka. (Když už jsem zmínila Rileyho, to byl typický mužský antihrdina, podle mě nejmíň zajímavá postava příběhu.) Hned po Erin musím vypíchnout Bev Keane (Samantha Sloyan), která byla fantasticky děsivým záporákem a její konec mě neskutečně potěšil.

Z dalších postav nemůžu nevypíchnout šerifa Hassana (Rahul Kohli), ale víc protože se mi líbilo vidět Raviho v čistě dramatické roli než protože by mě jeho linka nějak zvlášť dostávala. Stejně tak mě potěšila Annabeth Gish (Dr. Sarah Gunning), Sarah sama o sobě byla víc definovaná tím, čí dcerou byla, než tím, kým byla ona, ale Annabeth Gish vždycky ráda vidím.

Co se týče příběhu jako takového, tam jsem prostě narazila na to, že horory obecně nejsou můj žánr a že už tak jsem byla trochu zklamaná tím, že jsem nedostala, co jsem si vysnila, takže vynášet nad tím soud by asi nebylo moc fér. Příběh prostě nebyl pro mě, tak bych to řekla, byť efekty upírů byly podle mě super a kulisy a atmosféra taky. (Ale já mám obecně ráda odříznutá ostrovní městečka, ani nevím proč, takže jsem tí možná ovlivněná.)

Celkově nebylo Midnight Mass, co jsem čekala, a myslím, že na svoje si přijdou jen fanoušci žánru. (I když i pro ty to možná bude moc ukecané.)

Zařazeno: