zdroj: imdb.com |
Dlouho jsem neměla takový problém u něčeho udržet pozornost; tuto recenzi píšu asi s dvoutýdenním zpožděním (je antidatovaná) a musela jsem si na Wikipedii znovu přečíst obsah, abych si vzpomněla, o čem to vlastně bylo. (Upřímně si myslím, že kdyby to nasekali na epizody a prezentovali jako nultou řadu, zklamalo by mě to asi míň, protože bych od toho nečekala nějaký epický celovečerní zážitek.)
Nijak se netajím tím, že Anakina (Matt Lanter) nemůžu vystát a byť jsem šla do The Clone Wars s tím, že ho budu muset strpět, nečekala jsem, že to bude prakticky "the Anakin Skywalker show". Obi-Wan (James Arnold Taylor) je naopak ten hlavní důvod, proč jsem chtěla film a seriál vidět, takže jsem logicky zklamaná tím, že hrál Anakinovi druhé housle. Navíc mě trochu rozčiloval James Arnold Taylor, přišlo mi, že se snaží znít jako Ewan McGregor - přízvukem i dikcí - ale hrozně jsem slyšela, že to není on, a výsledek pro mě byl křečovitý.
Ahsoka (Ashley Eckstein) byla druhým důvodem, proč jsem chtěla The Clone Wars nakoukat, protože ji všude vidím, a hodně se mi líbila. Příjemně mě překvapili s partem pro Padmé (Catherine Taber); myslela jsem si, že tam bude, aby tam byla (pro Anakina), ale jednala sama za sebe (byť kvůli Anakinovi) a za to mají malé bezvýznamné plus. Podruhé mě překvapili postavou Asajj Ventress (Nika Futterman), o jejíž existenci jsem nic nevěděla, ale bavila mě od první minuty.
Celkově jsou pro mě The Clone Wars spíš kousek na pozadí než něco, kvůli čemu by stálo za to dělat popcorn a zhasínat, ale pro Asajj Ventress jim to odpustím.