_______
“Justice is merely the construct of the current power base. The republic has already fallen. There is no justice, no law, no order — except for the one that will replace it.”
zdroj: imdb.com |
Hned u prvního bloku (The Bad Batch - A Distant Echo - On the Wings of Keeradaks - Unfinished Business) jsem věděla, že se nechytím, protože jak jsem psala snad u každé recenze, kloni mě na The Clone Wars bavili nejmíň. Zároveň jsem za to ale ráda, protože The Bad Batch jsem původně taky měla na seznamu a teď už vím, že to pro mě rozhodně nemá smysl.
Na ex-Jedi Ahsoku (Gone with a Trace - Deal No Deal - Dangerous Debt - Together Again) jsem se hrozně těšila a musím konstatovat, že jsem byla hodně příjemně překvapená. Hrozně se mi líbí, jak pracovali s Ahsočiným (ten tvar vypadá hrozně špatně) komplikovaným vztahem k Řádu a k vlastní identitě. Trace (Brigitte Kali Canales) a Rafa (Elizabeth Rodriguez) mě bavily jak vztahem k sobě navzájem, tak vztahem k Ahsoce, a jejich historie byla v kontextu Ahsočina příběhu dobře vymyšlená, aniž by byla o ní. Bo Katan (Katee Sackhoff) na závěr byla třešnička na dortu.
Moje nadšení ještě vzrostlo, když se úplně závěrečný blok celých The Clone Wars (Old Friends Not Forgotten - The Phantom Apprentice - Shattered - Victory and Death) ukázal ještě lepší než ten předchozí. Na rozkaz 66 z druhé strany jsem se hodně těšila, ale nečekala jsem, že se mě nějak emocionálně dotkne. Ahsočin boj o život i o život a příčetnost Rexe (Dee Bradley Baker) byl překvapivě napínavý i emotivní a úplný závěr byl na 1*. Dokonce ani ten Maul (Sam Witwer) mi tolik nevadil, jeho dynamika s Ahsokou byla popravdě dost zajímavá.
Celkově si myslím, že závěrečná řada The Clone Wars byla mnohem kvalitnější konec, než v jaký jsem doufala. Nad všemi těmi dalšími SW seriály, které jsem původně chtěla vidět, se ale hluboce zamyslím, protože jsem zjistila, že ten širší SW kánon mě zase tak nezajímá.