1.04 Declassified - 1.05 Grandfather's House - 1.06 The Cottage
 |
| zdroj: imdb.com |
Imogen Salter/Violet Seabright (Elisabeth Moss) měla přesně tu historii, kterou jsem čekala, když jsem si četla premisu, a na konci se podle mě zaměřili na míň zajímavý aspekt: spíš než otce bych řešila dítě. (V té jediné recenzi, kterou jsem četla, zmiňovali, že by to byl perfektní výchozí bod pro druhou řadu, a skoro si myslím, že přesně prototo udělali.) Elisabeth Moss byla jako vždycky úžasná, byť mi přijde, že začíná padat trochu do škatule. Imogenina protivnice byla Adilah El Idrissi (Yumna Marwan), jejíž příběh mi přišel trochu zajímavější (aspoň to, co jsme z něj viděli), a končil úplně zbytečně tragicky. Yumna Marwan tvořila se svým siubtilnějším hraním hezký protipól Elisabeth Moss a úplně se jí vyrovnala, fakt se mi líbila.
Michael Althorp (James Purefoy) prostupoval celou řadu, ale fyzicky se pořádně objevil až v posledním díle a ta role Jamesovi Purefoyovi sedla jak prdel na hrnec. Hloubka Michaelovy zvrácenosti by se dala zkoumat celých šest epizod a pořád by měl co hrát, byť na ten jeho a Violetin „vztah“ se hodně špatně dívalo. Nicméně ty scénáře vytržené z kontextu byly docela hot a musím říct, že jsem si Jamese po té pauze fakt dala.
Max Peterson (Josh Charles) byl živoucí americký stereotyp, ale jinak to byl přesně ten typ role, ve kterých Joshe Charlese miluju, a užila jsem si ho od začátku do konce. Malik Amar (Dali Benssalah) mě nechával chladnou jako milostný protějšek Violet, navzdory všem těm hezky zahraným scénám neměli Elisabeth Moss a Dali Benssalah podle mě žádnou chemii, ale výborně fungovalo v kombinaci s Maxem, každou jejich scénu jsem si užívala nesmírně a je hrozná škoda, že to jejich týmování ve finále probíhalo jen tak mimochodem.
Jak jsem psala výš, zápletka nastartovala výborně, v prvních dvou epizodách jsem byla napjatá, co z toho vyleze, ale pak to tak nějak přešlapovalo na místě a finále se snažilo pokrýt hrozně moc věcí. V jádru to byla úplně typická zápletka (ISIS chystá terorostický útok, je fundovaná/spolupracuje s Rusy, kteří chtějí zaútočit na starou dobrou Muricu, samozřejmě), kterou mohl udělat zajímavou jen příběh Adily, ale ta bohužel nebyla hlavní postavou, takže to bylo celé pasírované přes Violet a její traumata a ty podle mě zajímavější věci vypadly. Nevím, co mě štve víc, jestli Adilina zbytečná smrt - došlo k ní sice logicky, ale celá ta logika vznikla až ve finále díky postavě, která byla představená taky tam - nebo ta „bomba“ o Violetině otci - po tom všem tam snad nebyla míň zajímavá postava než on - ale The Cottage bylo celkově zklamání.
Co se týče celkového dojmu, lokace i exteriéry byly super, fakt hezky dotvářely atmosféru, ale patrně to byly právě ony, co vedlo k tomu extrémně výraznému postsynchronu, který mě zvlášť v emocionálně vypjatých scénách neuvěřitelně rozčiloval. Poslední dobou si toho všímám docela dost napříč produkcemi a vždycky mě to úplně vytrhne ze soustředění. Vizuální stránka ale byla fakt super a fakt jsem jim to skákání mezi zeměmi věřila.
Celkově mělo The Veil docela slibný koncept, ale postupně to úplně vyšumělo a navzdory super obsazení doufám, že to zůstane jako minisérie.