 |
| zdroj: imdb.com |
IMDb. Když jsem si pár let zpátky konečně přečetla Frankensteina, popravdě jsem si nemyslela, že to bude příběh, ke kterému se budu opakovaně vracet. Pak mi ale Tumblr (jak jinak) ukázal kousky traileru chystané adaptace od Guillerma del Tora a protože mi to hodně připomínalo Crimson Peak, seznala jsem, že to musím vidět. A tak se taky stalo.
Film mě prakticky zklamal jen jednou, a to hned na začátku, když mi došlo, že ho prostě neuvidím v kině, protože to není tak, že by měl Netflix přednostní práva na streaming, jak jsem si myslela, ale protože je to prostě jejich. Dívat se na Guillerma del Tora na malé obrazovce se mi zdálo perverzní, tak jsem na to utáhla kamarádku s velkou televizí a viděla to aspoň tak. Je to ale škoda, protože ten film by si zasloužil kino a my bychom si zasloužili nemít další debilní monopol. Konec téhle šílené doby se blíží, cítím to v kostech.
Film jako takový mě ale překvapoval jen příjemně. S fantastickými kulisami, výpravou a kostýmy jsem počítala, ale s rozsahem del Torových změn ne a hodně se mi líbily. Ačkoliv věřím, že zbabělý Victor Frankenstein, který celých 180 stran jen pasivně kňourá, má pro někoho svoje kouzlo, ale já to nebyla. Tento Victor Frankenstein (Oscar Isaac) před svým výtvorem neuteče, protože to správní šílení vědci prostě nedělají, a místo toho se pokouší svůj experiment (Jacob Elordi) – nutno podotknout zcela na jeho úkor – dovést do konce, ačkoliv sám neví, jak ten konec má vypadat. Přiznám se, že když jsem viděla Oscara Isaaca a jeho odhalenou hruď, nemyslela jsem si, že se jim povede přimět mě tohoto Frankensteina nenávidět víc než knižního, ale spletla jsem se. (Ale stejně bych s ním šla. Tak do půlky filmu.)
U Stvoření (Jacob Elordi) byly ty dějové změny trochu kontroverznější, protože zatímco v knížce vymlátí téměř celý Frankensteinovic klan plus pár drobných, tady ubližuje prakticky jenom v sebeobraně. Samo o sobě by mi to asi nevadilo, ale ve spojení s chvílemi až přílišnou doslovností filmu (a nejen tohoto, poslední dobou se mi zdá, že málo necháváme diváky dělat závěry a hodně pointy hláskujeme pro ty, kteří při sledování doomscrollují) mi trochu přišlo, že se del Toro prostě bál udělat Stvoření morálně šedivé. A to je škoda.
Elizabeth (Mia Goth) se mi hodně líbila. Přiznám se, že jsem na začátku očekávala typický heterosexuální milostný trojúhelník (nebo, jak jsem tuhle někde četla, ženu zahnanou do kouta dvěma muži) a po pár gifsetech na Tumblru typickou „krásku a zvíře“, ale nebylo to nic z toho. Elizabeth byla jedna z těch postav, která by v rukách méně talentované herečky byla víceméně objekt, ale Mia Goth ji zahrála tak, až člověk věřil, že její konec vzešel hlavně z její povahy a rozhodnutí, a ne, protože se dějově prostě stát musel. Harlander (Christoph Waltz) a William Frankenstein (Felix Kammerer) v podstatě nahrazovali Clervala, což mi nevadilo, protože jsem zapomněla, že v knížce byl, a Christopha Waltze vidím vždycky ráda, takže upgrade.
Kapitán Anderson (Lars Mikkelsen) se mi taky líbil víc než v knížce, protože jeho zájem o Frankensteina mi přišel jako čistá lidská starost, ne jako to elitářské a podivně homoerotické zbožňování, které provozoval v knížce. Slepce (David Bradley) musím zmínit, protože scény mezi ním a Stvořením mě na filmu dojímaly asi nejvíc, a Leopolda Frankensteina (Charles Dance) zase kvůli castingu, protože ano.
Celkově jsem od Frankensteina dostala, co jsem čekala. Pro milovníky knižní předlohy to není, ale příznivci gotických románů si přijdou na svoje. Já jsem si na svoje přišla.
Film mě prakticky zklamal jen jednou, a to hned na začátku, když mi došlo, že ho prostě neuvidím v kině, protože to není tak, že by měl Netflix přednostní práva na streaming, jak jsem si myslela, ale protože je to prostě jejich. Dívat se na Guillerma del Tora na malé obrazovce se mi zdálo perverzní, tak jsem na to utáhla kamarádku s velkou televizí a viděla to aspoň tak. Je to ale škoda, protože ten film by si zasloužil kino a my bychom si zasloužili nemít další debilní monopol. Konec téhle šílené doby se blíží, cítím to v kostech.
Film jako takový mě ale překvapoval jen příjemně. S fantastickými kulisami, výpravou a kostýmy jsem počítala, ale s rozsahem del Torových změn ne a hodně se mi líbily. Ačkoliv věřím, že zbabělý Victor Frankenstein, který celých 180 stran jen pasivně kňourá, má pro někoho svoje kouzlo, ale já to nebyla. Tento Victor Frankenstein (Oscar Isaac) před svým výtvorem neuteče, protože to správní šílení vědci prostě nedělají, a místo toho se pokouší svůj experiment (Jacob Elordi) – nutno podotknout zcela na jeho úkor – dovést do konce, ačkoliv sám neví, jak ten konec má vypadat. Přiznám se, že když jsem viděla Oscara Isaaca a jeho odhalenou hruď, nemyslela jsem si, že se jim povede přimět mě tohoto Frankensteina nenávidět víc než knižního, ale spletla jsem se. (Ale stejně bych s ním šla. Tak do půlky filmu.)
U Stvoření (Jacob Elordi) byly ty dějové změny trochu kontroverznější, protože zatímco v knížce vymlátí téměř celý Frankensteinovic klan plus pár drobných, tady ubližuje prakticky jenom v sebeobraně. Samo o sobě by mi to asi nevadilo, ale ve spojení s chvílemi až přílišnou doslovností filmu (a nejen tohoto, poslední dobou se mi zdá, že málo necháváme diváky dělat závěry a hodně pointy hláskujeme pro ty, kteří při sledování doomscrollují) mi trochu přišlo, že se del Toro prostě bál udělat Stvoření morálně šedivé. A to je škoda.
Elizabeth (Mia Goth) se mi hodně líbila. Přiznám se, že jsem na začátku očekávala typický heterosexuální milostný trojúhelník (nebo, jak jsem tuhle někde četla, ženu zahnanou do kouta dvěma muži) a po pár gifsetech na Tumblru typickou „krásku a zvíře“, ale nebylo to nic z toho. Elizabeth byla jedna z těch postav, která by v rukách méně talentované herečky byla víceméně objekt, ale Mia Goth ji zahrála tak, až člověk věřil, že její konec vzešel hlavně z její povahy a rozhodnutí, a ne, protože se dějově prostě stát musel. Harlander (Christoph Waltz) a William Frankenstein (Felix Kammerer) v podstatě nahrazovali Clervala, což mi nevadilo, protože jsem zapomněla, že v knížce byl, a Christopha Waltze vidím vždycky ráda, takže upgrade.
Kapitán Anderson (Lars Mikkelsen) se mi taky líbil víc než v knížce, protože jeho zájem o Frankensteina mi přišel jako čistá lidská starost, ne jako to elitářské a podivně homoerotické zbožňování, které provozoval v knížce. Slepce (David Bradley) musím zmínit, protože scény mezi ním a Stvořením mě na filmu dojímaly asi nejvíc, a Leopolda Frankensteina (Charles Dance) zase kvůli castingu, protože ano.
Celkově jsem od Frankensteina dostala, co jsem čekala. Pro milovníky knižní předlohy to není, ale příznivci gotických románů si přijdou na svoje. Já jsem si na svoje přišla.