Life After Beth (2014)

“We only remember the moments that we want to.”

zdroj: imdb.com

IMDb. Každý rok na mě přijde (bohužel velmi krátké) období odbourávání položek ze seznamu filmů, které jsem chtěla vidět, a letos jsem ho stylově zahájila posledním přidaným filmem - Life After Beth. A dobře jsem udělala, protože se ukázalo, že černá zombie komedie s Aubrey Plaza bylo přesně to, co jsem potřebovala.

Právě zmíněné dvě charakteristiky byly popravdě to jediné, co jsem o tom filmu věděla dopředu, takže jsem si až u závěrečných titulků všimla, že ho psal a režíroval Jeff Baena, nedávno zesnulý manžel Aubrey Plaza, a vzhledem k tématu filmu mě z toho trochu zamrazilo. Děj jako takový byl poměrně přímočarý, ale efektivně eskaloval a hrozně se mi líbilo, že úplně odmítl vysvětlit „proč“ a „jak“, takže byl divák na stejné úrovni WTF jako postavy.

Aubrey Plaza (Beth) mě baví kdykoliv a kdekoliv, takže pro mě byla samozřejmě zase brilantní; Dane DeHaan (Zach) je pro mě neznámý, ale líbilo se mi, jak vyjadřoval emoce. John C. Reilly (Maury) a Molly Shannon (Geenie) byli jako vždycky super, ale trochu mě mrzí, že jsme nedostali příležitost vidět víc z Mauryho záporáctví. Ze Zachovy rodiny mě zaujal prakticky jen Matthew Gray Gubler (Kyle) jako jeho militantní bratr, je skoro škoda, že jejich vztah nedostal víc prostoru.

Celkově je Life After Beth povedeně bizarní oddechovka o žalu, kterou sice nemusím nutně vidět znovu, ale rozhodně jí nelituju.