Sunshine (1999)

I remembered the recipe book that we had lost and suddenly realized that the family secret was not to be found on its pages. It was preserved by my grandmother. The only one in our family who had the gift of breathing freely.

zdroj: imdb.com

IMDb. Ralph Fiennes v trojroli. V tříhodinovém filmu. Omluvte mě, jdu zase omdlít. Uznávám, že ty tři hodiny byly možná trošku moc. Po dvou jsem se musela jít projít, protože se mi myšlenky stáčely jiným směrem, abych se na to mohla znovu soustředit.

Film popisuje tři generace maďarské židovské rodiny během 20. století. Jako první vidíme Ralpha v roli vousatého Ignatze Sonnenscheina (později Sorse), kde mu sekundují a stačí krásná Jennifer Ehle (Valerie, v podstatě klíčová postava celého příběhu) a James Frain (Gustave). Po smrti Ignatze se děj přesunuje na jeho syna Adama Sorse (Ralph oholí vousy a nechá jen knírek), jehož švagrovou a milenku nehraje nikdo jiný, než kouzelná a přenádherná Rachel Weisz (Greta). Pak přijde druhá světová. Z celé rodiny přežije jen Valerie a Adamův syn Ivan (Ralph se oholil úplně), který nakonec zůstává jako jediný potomek celé slavné rodiny Sonnenscheinů.

Kniha s tajným receptem na Sunshine, který rodina vyráběla a který se ztratil, je na konci vhozena do kontejneru, když Ivan vyklízí babiččin dům nemaje tušení, že mu vypadla z ruky. Rodinné tajemství tak mizí v nenávratnu, ale Ivan, měně si jméno zpět ze Sorse na Sonnenscheina, dojde k závěru, že pravým dědictvím rodiny není tajný recept na Sunshine, ale být a cítit se svobodný, sám za sebe a za své kořeny se nestydět. Trochu klišé, ale má to něco do sebe - jenom pokud jsme smíření s tím, kdo jsme, odkud a z koho jsme vzešli a jak žijeme, jenom pak můžeme být opravdu spokojení, opravdu žít.

Film zachycoval obě války, i pak komunismus a byla to síla, s docela explicitními scénami se tam nešetřilo (za všechny smrt Adama Sorse). Kromě toho tam padlo docela zajímavých názorů. Jedna z postav, muž, co přežil Auschwitz, aby ho pak komunisté umlátili k smti, tam řekl: "Surviving Auschwitz doesn't make you more or less man. It's just burned in your mind and no one can ever erase it."

Skoro se mi udělalo špatně z toho, jak politika dokázala rozprášit tak velkou rodinu tak důkladně, až zbyl jen jeden jediný, do smrti psychicky poznamenaný muž. A Valerie to všechno viděla; viděla smrt nevlastních rodičů poznamenanou zármutkem, že rodinná tradice výroby Sunshine nepokračuje, viděla útěk bratra a smrt manžela; viděla, jak jí nacisté zabili jednoho syna s rodinou, snachu a pak zjistila, že ze všech přežil jedině jeden vnuk; byla u toho, když jí zemřel bratr na rtech s otázkou, k čemu ten život byl, po návratu do vlasti a držela to jediné, co jí zůstalo - vnuka - a zase se dívala, jak to politika ničí.

Dost si nedovedu přestavit, co bych na místě Ivana dělala - bez rodiny, bez přátel, láska v nenávratnu... vůbec si nedovedu představit, že bych se dostala do situace, jako kdokoliv z nich. Co se týče obsazení, Ralph Fiennes byl famózní ve všech třech rolích, Jennifer Ehle byla úchvatná, Rachel Weisz okouzlující, James Frain (Gustave) sympaťák a Mark Strong (István) tam dobře zapadl.

Byl to skvělý film se skvělým Ralphem Fiennesem, ale netuším, jestli se na to někdy podívám znovu. Možná bych zachytila ještě víc z těch jemných detailů a symbolů, které tam byly, ale nadruhou stranu je to na mě asi trošku moc. Hodnotím ale dost vysoko.