 |
| zdroj: imdb.com |
Burton mě zase rozbrečel, řvala jsem na konci jak želva. A stejně mám pocit, že jsem to tak úplně nepobrala, že mi něco... uplavalo. Za pár dní se na to podívám znovu, abych měla jistotu, že mi skutečně nic neuniklo. Anebo taky ne, hned v úvodu jsme si ujasnili, že mi všechno hrozně trvá. Každopádně někde nesecvaklo něco, co mělo, a to je hloupé.
Rozesmíval mě přízvuk Ewana McGregora (mladý Ed Bloom), nemohla jsem se přestat hihňat. Krom toho byl zase k sežrání. Helena Bonham Carter (Jenny / čarodějnice) je skvělá vždy, Marion Cotillard (Josephine Bloom) taktéž neměla chybu, Billy Crudup (Will Bloom) byl roztomilý. Steve Buscemi (Norther Winslow) potěšil.
Super film - a to říkám i přesto, že to něco, co jsem si patrně měla odnést, mi pořád chybí. Možná sem ještě něco připíšu... pak.
EDIT 2019: Trvalo mi to devět let, ale nakonec jsem se na film podívala znovu a myslím, že se mi ho povedlo konečně pochopit právě díky tomu všemu, co jsem za těch devět let prožila. Je to krásná poetická záležitost o smíření s tím, jací naši rodiče jsou, a defitivní upuštění od toho, jaké bychom je chtěli mít. Ewan McGregor mě znovu uhranul svůj komediálním talentem, nicméně nemohla jsem se ubránit pocitu, že v roli Willa by se vyjímal víc, byl to mnohem emotivnější materiál. Každopádně jsou to chvíle jako tyto, kdy jsem ráda, že ten blog pořád píšu.