10. února 2010

Walk the Line (2005)

Don't give me no rules. All I got are rules.

zdroj: imdb.com
IMDb. Shlédnuto protože Joaquin Phoenix a protože miluji Hurt. (Trošičku jsem doufala, že tam zazní, ale vzhledem k době, kterou ten film popisoval, to úplně nebylo možné.)

Nemůžu soudit, jak na tom byl ten film z hlediska věrohodnosti, jak moc vystihoval Johnnyho život, a nečetla jsem žádné recenze (to nedělám), abych tu mohla vyvracet názory, takže můžu jen říct, že se mi film velmi líbil, že mi přišel tak akorát surový, a líbilo se mi, že netěžil z žádných vyloženě explicitních scén, a stejně to fungovalo. Jo a ty kostýmy, ty byly!

Joaquin Phoenix (Johnny Cash) nezklamal, hned po Gladiatorovi a Quills jsem věděla, že je to démon, a taky že je a dívalo se na něj perfektně - stejně dobře jako na všechny ty promoshooty, který k tomu nafotil. K Reese Witherspoon (June Carter) můžu říct jen tolik, že jí mnohem víc sluší charakterní role, jen se na ní hrozně pozná, když ta role není scénáristy dotažená. June byla.

Fakt, že Joaquin a Reese odzpívali všechno, mě posadil na zadek. Pořád jsem si nebyla jistá, jestli slyším dobře, musela jsem si to ověřit. Rozhodně se mi teď chce zapnout soundtrack a Johnnyho diskografii a pořádně se do Cashovy tvorby zaposlouchat. A taky kouknout na další film s Joaquinem.