31. května 2010

Eternal Sunshine of the Spotless Mind (2004)

How happy is the blameless vestal's lot! / The world forgetting, by the world forgot / Eternal sunshine of the spotless mind! / Each pray'r accepted, and each wish resign'd.

zdroj: imdb.com
IMDb. Tohle je jeden z těch filmů, u kterých si člověk uvědomí, že Jim Carrey umí i hrát, nejen se šklebit (i když naprosto bezkonkurenčně). Také jsem uznala, že Kirsten Dunst nebude asi úplně tak nemožná, jak jsem si myslela po Marie Antoinette. (I když, po Marie Antoinette se mi zdálo zbytečné i dál žít, a nakonec jsem se z toho dostala.)

Film má většinu plusových bodů prostě proto, že měl skvělý, promakaný, originální a v podstatě naprosto dokonale romantický příběh. Takhle si představuji romanci bez patosu. Prostě znamenitě. Celý nápad s vymazáváním paměti, prolínání dějových linií a hlavně zpracování bylo něco nového, co mě vtáhlo, prostě co jsem potřebovala asi vidět. Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala, ale jakmile jsem v tom našla systém a přizpůsobila se způsobu rozbalování děje, byla jsem naprosto spokojená.

Jima Carreyho (Joel) jsem chválila výše, Kirsten Dunst (Mary) taky. O famózní, nádherné a dokonalé Kate Winslet (Clementine) se nemá cenu rozepisovat; opět byla famózní, nádherná a dokonalá.

Celkově mě film unesl nejen nápadem, ale i obsazením a zpracováním. Prostě skvělé. (Mimochodem, ten trailer je spoileroidní a neuvěřitelně zavádějící.)