17. září 2010

Protektor (2009)

zdroj: csfd.cz
CSFd. Jeden z těch filmů, které bych se díky tomu tématu radši ani nedívala, ale moje povaha mě stejně donutí. Asi si ráda ubližuju, nebo co. Nicméně Protektor, narozdíl od všech filmů s problematikou druhé světové války, které jsem kdy viděla, se mě nijak nedotkl, nepronikl ke mně.

Možná prostě potřebuji dramatičtěji podané drama, aby se to ke mně plně dostalo. Uznávám, že promenáda na hřbitově, zamykání v bytě a tak podobně bylo úderné, ale jediné, co se mi na tom filmu opravdu líbilo a co dle mého vybočovali z průměru, byla Jana Plodková (Hana). Kdo by řekl, že ta počmáraná hňupinka z Vratných lahví dokáže tak přesvědčivě podat ženu vytrženou ze společnosti, odstrčenou od začínající kariéry, která nechce ani tam, ani tam, protože doufá, že to přečká, a nakonec, zklamaná i manželem, se sama poslušně nahlásí do transportu.

Marek Daniel (Emil Vrbata) mě naopak zklamal - vedle Jany působil prkenně, až znuděně, a naprosto zaměnitělně. Rozuměla jsem, co všechno musel uděat, a chápala jsem ten rozpor, ale představitel vůbec nevypadal, že tím vším prochází. Možná, kdyby do role Emila obsadili Jana Budaře (Emilův kolega) a nedali mu jen ten štěk, film by měl hned větší grády.

Příběh i postavy byly výborné, skvěle zapletené, vygradované a typologicky hezky vystihovaly druhy lidí, u kterých člověk předpokládá, že je tak okupace a protektorát vyčlenil. Vložky s koly tvořily s úvodním Hitlerovým citátem skvělý celek. Jen škoda toho, že to celé kulhalo na jednu nohu.