9. února 2011

Forgetting Sarah Marshall (2008)

When life gives you lemons, just say 'Fuck the lemons,' and bail.

zdroj: imdb.com
IMDb. Napřed mě zaskočilo tempo filmu. V reakci na tempo filmu mě zaskočila stopáž - dvě hodiny byly přece jen asi trochu moc - a nakonec mě totálně zaskočil full frontal Jasona Segela.

Jasone, já tě miluju a všechno, ale full frontaly už prosímtě nedělej. Vůbec mě neurazí, když to příště natočíš tak, aby nebylo nic vidět, když už se chceš ukazovat, a nebo ještě líp, zajdi až do takovýho extrému a vezmi si spodky. Já to přežiju, fakt. A nebudu se počůrávat ze spaní.

Přiznám se, že ačkoliv pro mě to bylo roztahané a poněkud zvláštní, bavila jsem se i tak skvěle, byla to taková příjemná sbírka creepů. Jason a jeho Peter byli příliš normální, než aby byli nereální, za což smekám, Jason fakt umí. (Ale nemusí se kvůli tomu svlíkat.) Kristen Bell (Sarah Marshall) příjemně potěšila, znala jsem ji hlavně z Veronicy Mars... a to je tak všechno. Mila Kunis (Rachel) je kus a Russell Brand (Aldous Snow) mi způsoboval záchvaty smíchu. Navíc, cute british accent není nikdy špatně.

Příjemný bonus byli jako vždycky hilarious Jack McBrayer (Darald) a roztomilý Paul Rudd (Chuck). Taktéž jsem nemohla přehlédnout Taylora Wilyho, kterého pravidelně vídám v Hawaii Five-0 a který hraje patrně ve všem z Havaje. A narážky na CSI byly naprosto nepřekonatelné. Plus, film má skvělý soundtrack. Takže u mě dobrý, lehce nevšední zážitek.