28. června 2011

V for Vendetta (2006)

Remember, remember, the Fifth of November, the Gunpowder Treason and Plot. I know of no reason why the Gunpowder Treason should ever be forgot...

zdroj: imdb.com
IMDb. Jeden z filmů, které mi byly neustále vnucovány, až jsem se podívala. A jsem moc, moc ráda. Bude to znít divně, ale svým způsobem mi to připomnělo The Phantom of the Opera a než se zeptáte - ne, nevím čím. I když možná tím, že jako Vho, tak Phantoma miluji stejně.

Film se mi líbil od začátku do konce, nesmírně jsem si ho užila. Tu alternativní diktaturu, příběh krásné Evey (Natalie Portman) a jejího vztahu s V (Hugo Weaving), samotného Vho, a i další postavy, jako Finche (Stephen Rea) či Dietricha (Stephen Fry). Prostě, jako obvykle, když se mi něco líbí, nemám dost slov a nechce se mi moc rozepisovat. Nemám, co bych vytkla, a musím pochválit Hugo Weavinga za brilantní výkon.

Dále musím zmínit vždy úžasnou Sinéad Cusack (Delia Surridge) a Tima Pigott-Smitha (Creedy). Tak trochu mimo hlavní linii mě ohromil příběh Valerie (Natasha Wightman), dokonalé. Ale abych je jen neplácala po zádech, musím taky poznamenat, že konec (a hlavně těžká romantika mezi Evey a V) byl trošičku, drobátko přepálený. A ten neustálý úsměv, který Vho maska Guye Fawkese měla, mi šíleně lezl na nervy, chtělo se mi ho praštit.

No a na závěr, čistě protože můžu, musím prostě říct, že až Jamese Purefoye potkám, dám mu do zubů za to, že z role Vho vycouval. Taková krásná role! Celý film jsem hořce plakala, že pod maskou je Hugo Weaving, a ne on. Já mu dám, že pod tím nemohl dýchat. Myslím, že mu trochu stáhnu kyslík!