Vatel (2000)

Peace with the Dutch is good for nothing, except tulips.

zdroj: imdb.com

IMDb. Někdy je fajn sušit něco na disku tak dlouho, že zapomenu, proč jsem se na to chtěla podívat, a někdy ani ne, protože jako v případě Vatela nedokážu určit, proč jsem to vůbec chtěla vidět. Nijak moc mě nezajímal ani námět, ani provedení, ani příběh, tudíž mě to dvakrát nebavilo, takže myslím, že jediný důvod, proč jsem to chtěla vidět, byl Tim Roth (markýz de Lauzun) ve směšné paruce.

Vzhledem k tomu, že Gérard Depardieu (Vatel) otřásl mým světem jenom v Drž hubu!, nebyla jsem zrovna dvakrát ohromená. Pokud jde o onen pověstný francouzský šarm, podléhám mu jen v případě několika málo dam. Ráda se ale dívám na krásnou Umu Thurman (Anne de Montausier), která sice neměla co hrát, ale koho to trápilo? Mě ne. Výše zmíněný Tim Roth byl lahodný, Timothy Spall (Gourville) je skutečně velkým hercem malých rolí.

Zbytek obsazení mi taky nic moc neříkal, stejně jako celý film, ale sledovat kuchaře v době Ludvíka XIV. bylo zajímavé a hezké (i když mi ta doba sama a hlavně ve Francii nic neříká), příběh to byl dojemný, i když to nebylo nic víc, než trapný milostný trojúhelník, a konec očekávatelný. (Ty papouchy jim neodpustím, barbarům.)