The White Countess (2005)

We all have to fall in love from time to time.

zdroj: imdb.com

IMDb. Další z filmů, co jsem ho měla na seznamu tak dlouho, až jsem půlku viděla v televizi s dabingem, a můžu směle říct, že se tím dost ochudí zážitek. Když opomenu Ralphův přesvědčivý americký akcent (být to na mně, bude to britský diplomat, ale co nadělám), čeština se ani nepokusila napodobit rusky tvrdou angličtinu Natashy Richardson a to je, vážení a milí, přímo průser.

Ačkoli se příběh tváří jako válečné a politické drama plné zajímavých figurek a národního napětí, nakonec je to jenom slušně postavená romance s trochu austenovskou atmosférou - vznešené a zajímavě situované charaktery, mezi nimiž se pomalu rodí rozvážná láska za velmi dramatických okolností.

Natasha Richardson, R.I.P. (hraběnka Sofie) je prostě nádherná, má třídu a celkově nemá chybu. Ralpha Fiennese (Todd Jackson) zmiňuju jenom, protože ho miluju, protože byl opět skvělý, toho slepce jsem mu zbaštila i s navijákem, i když jsem měla problémy rozeznat, kdy má k té slepotě navíc ještě naváto. Lynn Redgrave (Olga) a Vanessa Redgrave (princezna Vera) tvořily vznešené zátiší.

Prostě, je to jeden z těch filmů, které hezky vystihují atmosféru nešťastné první poloviny 20. století, ukazují východ západníma očima a je to dobrá volba při náladě na těžkou romantiku. Nic víc to ale není.