20. listopadu 2011

Brideshead Revisited (2008)

Run away. Run far away and don't ever look back.

zdroj: imdb.com
IMDb. Už od začátku jsem prostě věděla, že tento film nebude popisovat příběh, do kterého jsem se zamilovala v minisérii z roku 1981, ani ten, který zrovna čtu v knižní podobě, ale zcela nové pojetí, ba přímo interpretace původního příběhu. Že to bude ale tak nestydatě překrucovat scény, fakta, a drobátko si vymýšlet, to jsem opravdu, ale opravdu nečekala.

Myslím, že mezi nejhlavnější výhrady prostě patří, jakým způsobem ukázali vztah mezi Charlesem (Matthew Goode) a Sebastianem (Ben Whishaw), který byl popsaný brutálně jednostranně a ta vágní suspense, jestli teda jsou milenci, nebo nejsou, byla absolutně pohřbená. A vůbec, celý ten jejich vztah byl absolutně pokroucený ve chvíli, kdy Charles poprvé spatří Julii (překrásná Hayley Atwell) - nakonec to vyznělo tak, že jediné, co kdy Charlese na Brideshead táhlo, byl Brideshead sám a pak Julia, nikdy ne Sebastian, což je hovadina, kterou nelze svést na odlišnou interpretaci, tady si prostě někdo nehorázně vymýšlel.

Když odhlédnu od toho, že v téhle verzi je Charles jenom nakonec bohem potrestaný social climber, vadilo mi, jak stočili i další postavy, aby jim seděly do optiky - lady Marchmain (Emma Thompson) byla místo skryté hrozby přímo někým s plně propuklou démontýdou, i když byla skvěle zahraná. Co udělali s Antoinem (Joseph Beattie), o tom škoda mluvit, a ačkoli jsem si nemyslela, že Cordelia (Felicity Jones) může mít ještě míň prostoru, film mě přesvědčil o tom, že může.

Na druhou stranu, našly se i postavy, co jim filmové zpracování nijak neublížilo - Bridey (Ed Stoppard) byl stejný, pan Ryder (Patrick Malahide) a lord Marchmain (Michael Gambon) s Carou (Greta Scacchi) taktéž. Ani Rex Mottram (Jonathan Cake) víceméně neurazil, ačkoli mi přišlo, že opět zbytečně zdémonizovali.

Když to celkově shrnu, toto filmové zpracování je hodně povedeným příběhem jednoho měšťáka, co se chtěl dotknout hvězd, mezitím se připletl do milostného trojúhelníku a nakonec neměl vůbec nic, leda tak spálené prsty. S původní atmosférou knihy a původním poselstvím příběhu, které - pokud jste popírači a ani vás nenapadne, jestli byli, nebo nebyli Charles a Sebastian milenci - je pořád určitým konfliktem mezi katolíky a agnostikem, to nemá pranic společného.