Hemingway & Gellhorn (2012)

You never really know what you're fighting for until you lose.

zdroj: imdb.com

IMDb. Původně jsem na ten film až tak nespěchala, ale pak jsem viděla epizodu z cyklu Neobyčejné ženy věnovanou Marthě Gellhorn a tak nějak mě to navnadilo. (No dobře, ta fakt žhavá milostná scéna, která koluje po internetu, s tím taky možná měla co dělat.) Navíc to režíroval Philip Kaufman, který má na svědomí i moje milované Quills, takže jsem tomu dala šanci.

Celkově jsem od toho filmu asi čekala něco trochu víc. Nakonec to podle mě stojí za to jen, pokud má někdo rád Nicole Kidman (Gellhorn), která je tam excelentní. Neodpustí si sice svoje obvyklé vzdechy a rádoby roztomilé citoslovce, ale i tak je Gellhorn něco jiného, než co hraje obvykle. Stará Gellhorn je ale skvělá, Nicole mění hlas k nepoznání a vůbec, tuhle část filmu jsem si užívala. Clive Owen (Hemingway) mi nevadí, ale že by mi z něj vlhly kalhotky, to se říct nedá. Možná je to ale tím, že Hemingway mě nikdy nebavil ani jako autor, ani jako osobnost. Nicméně oba hlavní představitelé mezi sebou měli dobrou chemii a závěrečná rozchodová scéna měla hrády.

V dalších rolích potěšili Tony Shalhoub (Michail Kolcov), Parker Posey (Mary Welsh Hemingway) a Molly Parker (Pauline Hemingway). Myslím, že mi stačilo vidět ten film jednou. Neměl podle mě moc životopisnou hodnotu, scény netýkající se vztahových peripetií mezi Gellhorn a Hemingwayem byly víceméně o ničem a podle mě to mohlo být klidně i o hodinu kratší. Ale úplně vyplýtvaný čas to nebyl.