 |
| zdroj: payhip.com |
Pamatuji si, že jsme doma mívali DVD
Mechanický pomeranč, nikdy jsem se na to ale nepodívala. Vím, že jsem to viděla několikrát nadnášené do nebes, ale až teprve ve škole mě na to navnadili tím, že komu se líbilo
Nineteen Eighty-Four, mohlo by se mu líbit i tohle jakožto podobná dystopie. Nikdo mě ale nevaroval, že je to celé psáno ve slangu. To samo o sobě by mi asi jako studentovi anglistiky příliš nevadilo, kdyby to ovšem nebyl "nadsat", londýnský dialekt silně ovlivněný ruštinou a shakespeareovskou angličtinou, což byl někdy opravdu oříšek. Naštěstí se ale dala většina slov odvodit z kontextu a jakmile jsem si na to zvykla, musela jsem ocenit způsob, jakým si Burgess s jazykem vyhrál a že má Alexovo vyprávění zvláštní rytmus, který se mi později hodně líbil. Samotný děj mi často dělal hodně zle, ale pohltil mě a skutečně jsem si knížku užila. Americký postoj k poslední kapitole mě nepřekvapil, ale nelíbil se mi a jsem ráda, že jsem sáhla po původní britské verzi a žádné jiné. Dost jsem se po dočtení těšila na film, ale pak jsem zjistila, že Stanley Kubrick se řídil tou americkou verzí, která se samotnému Burgessovi zpětně nelíbila, a to mě trochu odradilo. I tak ale myslím, že to zkusím, a knížku můžu vřele doporučit.
