29. prosince 2012

Pitch Perfect (2012)

Sometimes I have the feeling I can do crystal meth, but then I think, 'Mmm… better not.'

zdroj: imdb.com
IMDb. Od Pitch Perfect jsem nečekala vůbec nic, vlastně jsem se na to podívala, protože tam hrála Rebel Wilson (Fat Amy) a protože plakát byl stylizovaný podobně, jako plakát Bridesmaids, což se zdálo jako dostatečně dobrý důvod, takže jsem si ani nečetla, o čem to vlastně je. Byl to film o soupečících acapella sborech, který se snažil nebýt Glee, na které z tohoto důvodu dělal (celkem povedené) narážky, a bylo to celkem fajn. Život mi to nezměnilo, jednou docela stačilo, ale ztráta času to taky nebyla.

Hlavní předností bylo podle mě hodně povedené obsazení. Už zmíněná Rebel Wilson hrála opět velmi svéráznou roli, ale opět skvěle bavila. Hrozně ráda bych ji konečně viděla v něčem dramaticky opravdu náročném. Anna Camp (Aubrey) mě příjemně překvapila; předtím jsem ji viděla jen v The Good Wife, kde byla taky fajn. Anna Kendrick (Beca) zaujala, Brittany Snow (Chloe) a její role mě úplně očarovaly. Z chlapců mě zaujal pouze Skylar Astin (Jesse) a to jen proto, že mi byla sympatická jeho role.

Celkově myslím, že to byl další pokus o ženskou buddy komedii a jako takový rozhodně nebyl nejhorší. Bylo tam pár scén, bez kterých bych se opět obešla (zase se zvracelo moc a některé scény byly nechutné), ale zase tam bylo pár dobrých zásahů, jako například postava Lilly (Hana Mae Lee). Acapella covery byly většinou výborné a film mě konečně přesvědčil, abych zkusila The Breakfast Club. Takže myslím, že film svůj úkol splnil.