Hable con ella (2002)

El amor es la cosa más triste del mundo cuando se acaba.

zdroj: imdb.com

IMDb. Hable con ella nám kdysi pouštěli ve španělštině na gymplu a pamatuju si, že největší úspěch měla samozřejmě ona scéna se zmenšeným mužem lezoucím do vagíny. Ani nevím, co mě přimnělo pustit si to znovu a podívat se na to pořádně, ale dobře jsem udělala, protože jsem zjistila, že se mi to hlavě spletlo s dalším španělským filmem, který jsem viděla taky ve škole. (Jen vědět, který to byl.)

Almodóvar prostě vezme ten námět, který většina z nás zamítne jako příliš ujetý, a natočí ho tak dobře, že na konci filmu štkám jak malá holka. Dělalo mi zle prostředí corridy a z toho důvodu jsem tak nějak neuměla soucítit s Lydií (Rosario Flores), ale to zase tak moc nevadilo. Marco (Darío Grandinetti) byl ten, se kterým jsem v tom vztahu soucítila víc, bavil mě a byla to skvělá hlavní postava.

Co se týče Benigna (Javier Cámara), od začátku jsem věděla, že je nějak jetý, a trochu jsem čekala, že bude zrovna takhle. Ale stejně mi ho bylo líto. Divím se sama sobě, ale bylo. Alicia (Leonor Watling) byla prostě krásná. Je drsné být vzbuzená zpět do života zrovna takto, musela bych dvakrát přemýšlet, co bych si vybrala, kdybych měla možnost volby. A konec byl prostě luxusní - nepřepálený, akorát správná dávka naděje po tolika neštěstích.

Potěšila mě Paz Vega v malé, ale výživné roličce Amparo, a vůbec jsem fakt ráda, že jsem se rozhodla podívat se na ten film znovu. Věřím, že to nebylo naposledy.