North Country (2005)

You stand up even when you're all alone.

zdroj: imdb.com

IMDb. North Country jsem si sehnala v době své nejsilnější oblouzněnosti Charlize Theron, ale odhodlala jsem se až teď. Filmy jako tyhle mě skutečně přivádí k nepříčetnosti, bylo docela těžké se na to dívat a vždycky potěší, když to má šťastný konec, i když z kritického pohledu mi přišel na tón filmu až příliš dobrý. Z pohledu autora je docela škoda, že Josey (Charlize Theron) byla oběť od začátku do konce, příběhově by bylo mnohem zajímavější, kdyby to byla úplně obyčejná ženská, ale chápu, že to bylo podle skutečného příběhu a fakt, že to všechno vytáhli na povrch, ponížili Josey a protáhli tím i její dítě, dodávala další vrstvičku celé té nechutnosti situace.

Charlize Theron byla opět fenomenální, ta ženská je bohyně. To stejné platí pro Frances McDormand (Glory) - s každým filmem, který s ním vidím, mám tu ženskou radši. Woody Harrelson (Bill White) byl překvapivý karaktér, ale nejvíc mě potěšilo, že mezi Billem a Josey netlačili žádnou romanci. Sissy Spacek (Alice Aimes) měla relativně málo prostoru, ale zvládla s ním divy. Zvláštní zmínka ale rozhodně platí postavě Joseyina otce (Richard Jenkins), prošla skvělým vývojem, překročila vlastní stín, a proslovem na schůzi mi vyrazila dech.

Nedovedu si představit, že bych si North Country jen tak pustila znovu, na to je ten film moc těžký a moc mě přivádí k varu, ale napadá mě pár lidí, kterým ho doporučím.