5. prosince 2015

Jo Nesbø: Nemesis (Sorgenfri, 2002)

zdroj: megaknihy.cz
Docela mě překvapilo, jak Nemesis těsně navazovala na Červenku. Potěšilo mě, že je tam pořád Halvorsen a Rakel. Sice to končilo tak nějak neurčitě (mám pocit, že to Harry nějak podělá), ale bylo tak nějak uklidňující vědět, že to aspoň chvilku vydrželo. Beate Lønn je docela zajímavá postava (ačkoliv jsem se maličko ušklíbla, když jsem zjistila, že má "superschopnost") a její zkušenosti s Waalerem až nepříjemně připomínají to, co si v minulé knížce prožila Rakel. V Července jsem za Waalera byla relativně ráda, ale po Nemesis je mi z něj na blití. Doufám, že se to Beatou nepotáhne nebo že ho Harry dostane a brzo. Linie s Annou mě trochu zklamala, myslím, že se Nesbø podřekl celkem záhy a byla to škoda. Řezník měl mnohem uspokojivější twist, to se mi opravdu líbilo. A výlet do Brazílie měl přesně tu délku, která mi nevadila. Plus, po celou dobu čtení jsem byla docela dost napjatá (trochu jsem se bála, že oba případy nějak souvisí), což je rozhodně plus. Musím se držet, abych hned neskočila na další.