Muži, kteří nenávidí ženy (Män som hatar kvinnor, 2009)

zdroj: imdb.com

IMDb. Potom, co jsem si konečně přečetla knižní předlohu, jsem se rozhodla vrátit k původním švédským adaptacím, které jsem viděla roky zpátky, a podívat se na ně znovu. Tentokrát jsem sáhla po dabingu - švédsky stejně neumím a tohle zvýšilo šanci, že se na to podívám ještě v této dekádě.

Podle toho, co jsem si přečetla ve své starší recenzi, jsem na ten film vůbec nezměnila názor. Noomi Rapace (Lisbeth Salander) je pořád naprosto úžasná Lisbeth a Tereza Bebarová jí podle mě sedla jak hlasově, tam temperamentem. Michael Nyqvist (Mikael Blomkvist) je pořád typově lepší Blomkvist než Daniel Craig a má kotel charisma. Ivan Trojan mi k němu moc neseděl, ale je boží, takže žádný problém.

Na této adaptaci se mi hrozně líbilo, že se nevyhýbali těm pořádně hnusným scénám, a nijak je nelakovali. Stejně tak, jak to Larsson popisuje jednoduše a bez emocí, je to i natočené a funguje to. Zároveň mi ta adaptace přišla věrná v tom smyslu, že o nic neobrala tu výbornou kriminální zápletku, ale zároveň s vědomím, co všechno v těch knížkách je a že už toho nikdy víc nebude, oškubali všechno to, co nebylo potřeba (a jestli to tam k něčemu bylo, tak jen proto, že celé Milénium mělo mít deset dílů a Larsson s tím možná chtěl pracovat).

Kdysi jsem sem psala, že se bojím těch rozdílů, které mezi filmem a knížkou jsou, ale jsou v pořádku, naopak jsem za ně ráda. Tahle adaptace má všechno, co by filmová adaptace knížky měla mít - zachovala atmosféru, příběh a charaktery, ale zároveň odstranila ten balast Larssonova megalomanství. Prostě super.