Nocturnal Animals (2016)

Enjoy the absurdity of our world. It's a lot less painful.

zdroj: imdb.com

IMDb. A Single Man pro mě byl naprostá pecka, ze které jsem byla unešená, takže když jsem zjistila, že Tom Ford udělal další film, musela jsem ho vidět. Nocturnal Animals jsem samozřejmě totálně projela v kině a pak mi jak obvykle trvalo věky, než jsem se k tomu dostala. Nebyla to pro mě tak převratná záležitost jako A Single Man, ale vtáhlo mě to, nebylo mi z toho vůbec dobře a dostalo se to ke mně. A vizuálně je to samozřejmě úchvatné.

Amy Adams (Susan Morrow) je úžasná herečka. Ten poslední záběr na její obličej byl víc než tisíc slov, ale Susan pro mě byla perfektně živá během celého filmu. Jake Gyllenhaal (Tony Hastings / Edward Sheffield) si střihl dvě role, které mohly být úplně jiné, ale vlastně vůbec nemusely. Ten kontrast mezi sladkým Edwardem a zničeným Tonym byl ovšem úžasný.

Michael Shannon (Bobby Andes) je skvělý vždycky, Bobbyho mi bylo vlastně dost líto. Isla Fisher (Laura Hastings) hrála během (pro mě) nejhorší části filmu a v té vypjaté situaci byla úžasná. Dál potěšili Michael Sheen (Carlos) - klidně ho mohlo být víc; Andrea Riseborough (Alessia) a Laura Linney (Anne Sutton) - obě jako vždycky úžasné.

Přiznám se, že jsem během sledování koketovala s tím, že tu část s přepadením na dálnici přeskočím, ale čím déle jsem se dívala, tím míň to šlo a vzhledem k ději bych musela ten film rovnou vypnout. Všechno se mi z toho svíralo, bylo to perfektně natočené. Způsob, jakým se Edwardova kniha prolínala s jeho vztahem se Susan, jak to odrážela, byl úžasný a skvěle domyšlený.

Jak jsem psala na začátku - A Single Man mě sice pár let zpátky dostal víc, ale Nocturnal Animals jsou skvělý a perfektně dotažený film, ze kterého bolí srdce jinak, ale vlastně stejně.