 |
| zdroj: imdb.com |
Přiznám se, že dopředu jsem byla dost vytočená, že Harry Hart (Colin Firth) vstane z mrtvých. Jeho smrt v prvním díle je neuvěřitelně načasovaná a vypointovaná záležitost - neskutečně působivý šok a studená sprcha po té záplavě (sexy) adrenalinu z kostela, která je nečekaná, okamžitě zvýší sázky a dá Eggsymu (Taron Egerton) motivaci do epického finále. Všechno tohle je jeho zmrtvýchvstáním pryč. Určitým způsobem se to druhému filmu snažili dát s Merlinem (Mark Strong) - ale nefungovalo to. Bylo to zbytečně násilné, dalo se to čekat, natahovali to tak, že to nebyl vůbec šok, a hlavně to z hlediska děje nedávalo smysl. Merlin byl databanka a měl pro Kingsmen mnohem větší cenu než oba Galahadi dohromady, vůbec neměl jít do terénu, a ani jednomu z Galahadů to nedalo motivaci na závěrečnou bitvu, protože ve chvíli, kdy jsou jediní tři přeživší Kingsmen, další motivaci už nepotřebují. Prostě, Merlin byl můj miláček a tohle fakt posrali.
Merlinova smrt její drsnost je součást mnohem širšího problému - ve chvíli, kdy lidi začnou vstávat z mrtvých, na původní úrovni násilí přestane o cokoliv jít, protože následky se dají smazat. A pokud má zase o něco jít, musí začít být všechny ostatní smrti drsnější. Původní Kingsman je už tak drsná záležitost, ale fakt, že teď musí rozmetat každého na cimpr campr, aby divák věděl, že se skutečně už nevrátí, dělá z té hyperboly stylizovaného násilí "violence porn" a to tomu filmu nesluší. Ladí to sice hezky s americkou kulturou, která byla snad nejslabší částí dvojky, ale není to to, co jsem dostala od jedničky a chtěla bych to znovu.
A když už jsme u těch Američanů - Statesman byl sice dobrý vtip a hezky si pohráli s těmi kulturními rozdíly, hyperbola byla povedená, ale jinak to bylo to stejné jako se vstáváním z mrtvých - vás sice vymlátili, ale naštěstí je tady Amerika a máte novou agenturu, we cool? Ten konec s mergerem tomu prostě sebral kouzlo a ne že ne. Co se týče samotných Statesmen... Channing Tatum (Tequila) vždycky táhne nejvíc a taky tam byl logicky nejmíň, ale Tequila docela bavil (byť úplně na konci vypadal dost falicky); Ginger Ale (Halle Berry) byla prakticky duplikát Merlina a za mě ho rozhodně nenahradí; Whiskey (Pedro Pascal) byl předvídatelně záporák, ale tančili kolem toho na můj vkus až moc dlouho, a odhalení nevzbudilo absolutně žádnou emoci. Champagne (Jeff Bridges) byl asi stejně důležitý jako Artuš (Michael Gambon), který vybuchl v prvních pár minutách.
Hned po Merlinovi mě nejvíc na tom filmu mrzelo, co udělali s Poppy Adams (Julianne Moore). Ta postava byla úžasně postavená, esteticky i charakterově, a Julianne Moore tam předváděla neskutečný výkon. Myslím, že záporák bylo to jediné, v čem se dvojka skutečně vyrovnala jedničce, ale přišlo mi, že tím množstvím postav a věcí, které se tam řešily, byla trochu přidušená. Z navrátivších se mě naštvali i s Lancelot (Sophie Cookson) - fakt ji nemuseli ukazovat, pokud měla okamžitě umřít, ušetřili by tím pár minut té monstrózní stopáže a ději by to neublížilo. Potěšili mě ale s princeznou Tilde (Hanna Alström) - nečekala jsem, že bude víc než anální vtípek z prvního dílu, ale fakt, že ji vrátili, že chodí s Eggsym a že z něj nejspíš udělala švédského královského chotě, byl prostě dobrý gól. A nesmím zapomenout na Emily Watson (Chief of Staff Fox) - měla tam sice jen štěk, ale byla úžasná jako vždycky.
Takže abych to shrnula: dvojka vzala to dobré z jedničky a přifoukla to jako rty nebo prsa - bylo toho víc a vlastně to fungovalo, ale taky toho bylo moc a nebylo to už ono. Jedno ale říct musím - hrozně závidím Eltonovi Johnovi, že si ze sebe v takovém bijáku může dělat srandu, hrozně si to užít a ještě být nejlepší částí toho filmu. Co scéna a replika, to perla - myslím, že by měl být Honorary Kingsman, protože jestli v něčem stál ten film za to, byl to rozhodně Sir Elton a jeho "no fucks given attitude".