_______
“Nothing in this world is easy... except pissing in a shower.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Přiznám se, že jsem s celou tou smyčkou rychle spadla do stejné iritace, jako Nadia, takže jsem byla fakt ráda, že představili Alana (Charlie Barnett). To opatrné přátelství, které se vytvořilo mezi dvěma tak odlišnými charaktery, jako byli ti dva, mě hodně bavilo, a finále, kde si každý musel poradit s verzí toho druhého, která je neznala, a pomoct jim zlomit smyčku, mělo opravdu grády.
Mimoto musím vypíchnout všechno ohledně Nadiiny matky Lenory (Chloë Sevigny) - od flashbacků až k tomu téměř snově znázorněnému traumatu. Když Nadii začali ubývat lidé a pak zvracela sklo, fakt jsem s ní cítila tu tíseň a beznaděj. A zase naopak ten konec v průvodu masek byla optimistická nádhera. Zhltla jsem to jak malinu.
Kromě už zmíněných herců, kteří teda byli všichni výborní, bych ráda vypíchla Daschu Polanco (Beatrice), s tou je mi vždycky potěšením, a zaujala mě Greta Lee (Maxine), doufám, že ji brzo zase někde uvidím.
Abych to nějak shrnula - výborně pojaté, dobře zpracované a super natočené téma psychického traumatu, které neběží na klišé a drží pozornost až do konce. Pokud bude druhá řada, budu na ni hodně zvědavá.