Russian Doll: Season 2

| Season 1 | Season 2 |
_______

“We can't escape being the product of things we can't change.”


2.01 Nowhen - 2.02 Coney Island Baby - 2.03 Brain Drain - 2.04 Station to Station - 2.05 Exquisite Corpse - 2.06 Schrödinger's Ruth - 2.07 Matryoshka

zdroj: imdb.com

Když jsem sledovala první řadu Russian Doll, (stejně jako věština lidí) jsem si myslela, že jde o mini-sérii. Druhá řada mě překvapila a to tím, že vzhledem k dění posledních dvou let skutečně vznikla. Od prvních informací o druhé řadě jsem měla trochu obavy, jak to chtějí postavit dějově, původní zápletka podle mě totiž dobře fungovala jako jednorázovka a jakmile se do takových začne zpětně vrtat, často končí překombinované a neuspokojivě. Scénáristé to ale naštěstí vyřešili tak, že přišli s úplně novou zápletkou, která byla ale stejný "mindfuck" a emocionálně náročná jako ta první.

Nadia (Natasha Lyonne) tentokrát cestuje časem do těla své matky Lenory (Chloë Sevigny) a pak ještě hlouběji do těla své babičky Very (Irén Bordán / Ilona McCrea), zatímco se honí za rodinným pokladem a jakoukoliv šancí, že zásahem v minulosti udělá svůj život lepší. Pořád si stojím za tím, že Nadia je v podstatě Nicky Nichols, ale Natasha Lyonne má fantasticky živou mimiku a ty emocionální katarze jí člověk věří, takže byť jsem tak nějak tušila, kam to spěje, stejně jsem si to užila od začátku až do konce. Zvlášť scény na psychiatrii byly silné.

Vývoj ohledně Ruth (Elizabeth Ashley / Annie Murphy) jsem úplně nečekala a nechtělo se mi věřit tomu, že to Nadia skutečně promeškala, ale jejich vztah byl krásný, vztah Ruth a Lenory velmi dojemný a konec mě skoro rozbrečel. Maxine (Greta Lee) byla tentokrát velmi na okraji, ale ta cesta do Maďarska byla hezká a ačkoliv jsou Nadiina dobrodružství hodně sólová, je hezké vidět, že má nějakou podpůrnou strukturu kromě Ruth.

S Alanem (Charlie Barnett) mě drobátko zklamali, jeho zápletka v minulosti byla zajímavá, ale hodně povrchní a působila dojmem, že tam byla jen, aby dostali jeho na Nadiu na jedno místo. Na jednu stranu samozřejmě chápu, že Alan není ta titulní postava, na stranu druhou si myslím, že pokud šlo jen o to být ten hlas rozumu, mohli ho tam dostat trochu propracovaněji.

Pokud se ale na řadu dívám jako na celek, byla nesmírně vizuálně působivá - výprava byla skutečně na jedničku - a příběhově fungovala. Tento typ zápletek je velmi snadné udělat absolutně matooucí, což se podle mě nestalo, dávalo to smysl a bylo to krásně emocionální. Kdyby do toho trochu víc šlápli s Alanem, neměla bych jedinou výhradu.

Teď jsem hodně zvědavá, jestli půjdou do třetí řady. Pro Nadiu a Alana by asi bylo lepší, aby nešli, ale docela mě zajímá, co by do třetice vymysleli.