_______
“Every one of us is tempted at some point. What matters is not the temptation, but the fact that you conquered it.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Nebudu lhát, tahle dokonalá viktoriánská telenovela mě zaháčkovala od začátku do konce. Několikrát jsem byla dokonce dojatá a z toho šťastného konce jsem nemohla mít větší radost. Líbí se mi, že se po těch letech temnotemných adaptací opět pomalu vracíme k příběhům, které nemusí být surové ani po celé ose děje tragické, aby byly stále napínavé a propracované.
Jedinou skutečně tragickou postavou celého příběhu byla podle mě Sophia (Emily Reid) - být nucená skrývat těhotenství, které ji vinou domnělé zrady mohlo v případě prozrazení stát slušný život, a pak zemřít, aniž by se kdy dozvěděla pravdu, bylo skutečně nesmírně kruté. Edmund (Jeremy Neumark Jones) sice taky nedopadl slavně, ale trochu mu zazlívám, že Sophii nevysvětlil, jak je to s jeho kamarádíčkem - zvlášť, když věděl, že jde do války, a muselo ho napadnout, že se už nemusí vrátit.
S Anne Trenchard (Tamsin Greig) jsem kromě Sophie soucítila asi nejvíc a Tamsin Greig hrála ženu s lety fermentovaným žalem a nenávistí, který je nucena držet pod společenskou pokličkou, naprosto skvěle. V roli tak distingované ženy jsem ji viděla poprvé a užila jsem si to. Caroline Brockenhurst (Harriet Walter) byla přesně, co jsem od ženy v jejím postavení čekala, nic víc, nic míň, a stejně tak James Trenchard (Philip Glenister) a Peregrine Brockenhurst (Tom Wilkinson), ani jeden z nich mě moc nebavil.
John Bellasis (Adam James) se mi líbil hodně, byl to naprosto neomluvitelný zmetek a je hodně osvěžující vidět záporáka, u kterého se nás narativ nesnaží přesvědčit, že je to naprostý génius, který se dá zastavit jen zcela krkolomnými metodami - naopak dojel přesně na to, jaký byl od začátku. (A fakt, že je Adam James kus, rozhodně neublížil.) Na druhou stranu Bellasisovi (James Fleet a Diana Hardcastle), jeho rodiče, byli v ději z mého pohledu zcela zbyteční. Stejně tak mě moc nebavila ta vyčůraná zlatokopka Templemore (Tara Fitzgerald).
Oliver (Richard Goulding) se mi ze začátku moc nelíbil, byl to takový ten typický kňoura, kterému se sice všechno naservírovalo na stříbrném podnose, ale to mu rozhodně nebrání, aby si stěžoval na způsob servírování. Naopak jeho ženy Susan (Alice Eve) mi bylo od začátku líto - takhle přesně to vypadá, když společnost přiřadí ženám určitou roli a nepustí je za její hranice. Podle mě to byla asi nejkomplexnější postava z celého příběhu a fakt jsem si ji užila. Obě postavy na konci docela vykoupili, což bylo super.
Ve Fellowesově příběhu samozřejmě nemohlo chybět služebnictvo a neumím ani vyslovit, jak jsem ráda, že to tentokrát nebyla skupina neposkvrněných dobráků naprosto spokojených s tím, že budou celý život někomu sloužit. Zatímco Turton (Paul Ritter) byl ve své vyčůranosti zcela konsistentní, Ellis (Saskia Reeves) vyznívala poměrně jednoduše a docela za ním zaostávala. Speer (Bronagh Gallagher) se mi líbila nejvíc - byla taky pěkně vyčůraná, ale znala lidi a věděla, jak se ta hra hraje tak, aby jediné zločiny, které spáchá, byly ty bez obětí.
Charles Pope (Jack Bardoe) a Maria Grey (Ella Purnell) - aneb onen milostný příběh, který děj poháněl - mi přišli asi nejslabší. Charles byl jedna z těch postav, ze které se všichni můžou podělat, ale v ději samotném existuje jen málo dokladů o jejich údajné bystrosti, inteligenci a všeobecné dokonalosti. Maria měla aspoň punc typické austenovské hrdinky, která střízlivě posuzuje situaci kolem sebe a má svou hlavu, takže ve mně zanechala aspoň nějaký dojem.
Zkrátka a dobře - milovníkům historických dramat můžu doporučit. (Celkově to řadím mezi minisérie, protože Julian Fellowes řekl, že je to uzavřený příběh, a já bych si docela přála, aby to tak zůstalo.)