Maleficent: Mistress of Evil (2019)

"Love doesn't always end well, Beasty."

zdroj: imdb.com

IMDb. Maleficent: Mistress of Evil jsem měla nachystáno ke sledování už nějakou dobu, ale popravdě si vůbec nepamatuju jedničku a nějakou dobu jsem uvažovala nad tím, že se na ni napřed podívám znovu. To jsem nakonec neudělala a nemám pocit, že to bylo nutné - příběh dvojky stál sám o sobě a podrobnou znalost jedničky nevyžadoval, obrys stačí.

Angelina Jolie (Maleficent) je jedna z mých nejoblíbenějších hereček, na tom se nic nezměnilo, a tady znovu dokázala, že hrát opravdu umí. Její Maleficent je totální BAMF a z té něhy, která se čas od času prodere skrz její tvrdý zevnějšek a antisociální chování, se člověku až zamlží oči. (Fakt, že její image mě dělá hodně zmatenou ohledně vlastní sexuality, toto hodnocení pravděpodobně ovlivňuje.) Aurora (Elle Fanning) je další z princezen, která staví ten koncept dámy v nesnázích na hlavu, ale nebudu lhát - byla jsem zklamaná, že jí to tak dlouho trvalo. Princ Phillip (Harris Dickinson) se o příběh nejvíc zasloužil tím, že moc nezacláněl, a s tím asi nemám problém - pro mě to byl příběh Aurory a Maleficent.

Královna Ingrith (Michelle Pfeiffer) je jasná hned od první scény, ale Michelle Pfeiffer tyhle role jdou tak dokonale, že se člověk nemůže dočkat, až ji někdo strčí z hradeb dolů. Král John (Robert Lindsay) se o příběh zasloužil zhruba stejně jako jeho syn a ani tady s tím nemám problém. Diaval (Sam Riley) byl super postava - jeho vztah s Maleficent žeru - ale hodně by mi pomohlo, kdyby Sam Riley tolik nepřipomínal jistého českého devadesátkového šňupajícího moderátora, který je velmi mi protivný.

Gerda (Jenn Murray) byla prakticky jediná lidská postava, o které jsme se moc nedozvěděli, ale o které bych chtěla vědět víc - ideálně celou origin story. (Byť teda celý film jsem si myslela, že se dívám na Jaymu Mays.) Conall (Chiwetel Ejiofor) byl taková ta obligátní moudrá postava, u které mě mrzelo, že se tak rychle odporoučel - kdyby místo něj obětovali Borru (Ed Skrein), který byl tak afektovaně drsný, že si člověk při pohledu na něj málem odřel rohovku, a jinak nic, a tím dosud pacifického Conalla aktivizovali, líbilo by se mi to mnohem víc.

Co se týče Dark Fey, tak celý ten koncept mi přišel naprosto super - hrozně se mi líbily jejich různé druhy ukázané hlavně na barvě křídel - a přála bych si, aby jejich příběh nebyl tak nějak utlačený tím, co prováděla Ingrith. Zápletka jako taková byla předvídatelná, ale je to pořád primárně fantasy pro děti, takže jim to vyčítat nehodlám. Mimoto mě to fakt vtáhlo a na konci, když se kruh uzavřel, jsem byla zároveň dojatá a připitomněle se usmívala, takže svůj účel to splnilo. Plus to bylo vizuálně naprosto dokonalé - hlavně kostýmy, to je moje.

Za mě velmi povedená pohádka a můžu doporučit.