Megamind (2010)

"Even fate picks its favourites."

zdroj: imdb.com

IMDb. Nebýt tumblru, Megamind by mě úplně minulo, ale přišlo mi to do cesty zrovna ve chvíli, kdy jsem se rozhodla, že to nejlepší, co pro sebe teď můžu udělat, je věnovat se nějakou dobu jen animákům, a jestli tohle nebyl osud, tak nevím, co je. Z toho se dá vydedukovat, že se mi to líbilo.

Nejde o nic převratného, premisa filmu je prakticky stejná jako Despicable Me, liší se to prakticky jen tím, že Megamind se vydal tou klišoidnější cestou a postavil děj kolem milostného příběhu. Film to ale prozradí hned v začátku, takže jsem něčekala zázraky a nakonec mi to vůbec nevadilo. Bavila jsem se, udrželo to mou pozornost a na konci jsem měla ten správný hřejivý pocit, který od animáku čekám, takže co víc si přát?

Obsazení bylo plné známých jmen, ale přiznám se, že jsem po hlase poznala jen Tinu Fey (Roxanne Ritchie), která mě tam (nevím proč) docela překvapila. Will Ferrell (Megamind) byl jako vždycky super, Jonah Hill (Hal Stewart) mě nezačal zajímat, David Cross (Minion) a jeho Minion mě fakt bavili, Brad Pitt (Metro Man) překvapil, byť Metro Man byl absolutní osina v zadku, a místo Bena Stillera (Bernard) jsem myslela, že slyším Billa Hadera.

Docela jsem ocenila, že se víc nehrabali v Megamindově původu (byť jsem si docela jistá, že v případě úspěchu, který se nejspíš nekonal, by to 100% bylo předmětem dvojky) a hodně se mi líbila mimika postav. Celkově to prostě byl překvapivě fajn filmový zážitek a nechápu, že mě tak dlouho míjel.