Shrek 2 (2004)

"He endures blistering winds and scorching desert! He climbs to the highest bloody room of the tallest bloody tower... And what does he find? Some gender-confused wolf telling him that his princess is already married."

zdroj: imdb.com

IMDb. Řeknu to hned na začátku, aby náhodou nedošlo k mýlce - myslím si, že Shrek 2 je jedno z těch pokračování, které se skoro vyrovnají prvnímu dílu a to skoro je tam jen protože to nevyhnutelně nemá tu novost prvního dílu, který přinesl něco, co tady ještě nebylo. Byla jsem si tím názorem jistá dřív a teď, když jsem jela první tři filmy na jeden zátah hned po sobě, jsem si tím jistá ještě víc. Stejně jako v případě jedničky jsem tudíž věděla, že je to dobré, a opět budu spíš vychvalovat než recenzovat.

To největší plus má Shrek 2 za adresování faktu, že zamykat zakleté princezny do věží střežených drakem není úplně projev příčetného rodičovství (což je shodnou okolností něco, co Frozen ještě pořád nezvládlo uspokojivě adresovat). Navíc vždycky docením inteligentního záporáka, k jehož přemožení je třeba vytrvalost a odhodlání a které nakonec hrdina zvládne vlastními zdroji, není tam žádné stupidní deus ex machina, což Shrek 2 rozhodně staví nad spoustu dalších filmů, které nejsou animovanou dětskou komedií. Vím přesně, co se tam stane, jak to dopadne a pamatuju si všechny zvraty, ale stejně mě to vtáhlo a byla jsem napjatá, a to je prostě známka dobrého filmu.

Nedá mi to ale a musím napsat pár slov k Oslíkově linii: dvojka hodně přesunula pozornost na Kocoura v botách, jeho roztomilost a jeho a Oslíkovu rivalitu, a ač to bylo vtipné, přijde mi, že to trochu zastínilo Oslíkovu nesobeckou (byť trochu žárlivou) náklonnost ke Shrekovi, která je podle mě hrozně důležitá. Shrek a Oslík jsou ta původní bromance a nepovedu na toto téma žádnou diskuzi. Druhá věc, kterou nemůžu nezmínit, je fakt, že Oslík a Dračice splodili potomky (což v nejednom dospělém nejspíš vyvolalo poměrně nepříjemné představy o tom, jak to fyzicky asi probíhalo, o které nikdo z nás nestál), a ani po letech nevím, jak s tím naložit.

Hlasové obsazení bylo naštěstí zachované a doplněné dalšími známými jmény: k Mikeovi Myersovi (Shrek), Cameron Diaz (Fiona) a Eddiemu Murphymu (Oslík) přibyli Julie Andrews (královna Lillian), Antonio Banderas (Kocour v botách), John Cleese (král Harold), geniální Rupert Everett (princ Krasoň /ten český překlad je brilantní, nemůžu si pomoct/) a dokonale ďábelská Jennifer Saunders (Kmotřička víla). Animace není o tolik lepší než u prvního filmu, ale přišla mi líp sehraná s dabingem a pořád oku lahodící. (Plus lidský Shrek by si nemusel říkat dvakrát. Ano, ta samota mi leze na mozek. Ano, svádím to na nouzový stav.)

Celkově je Shrek 2 dobrý návod, jak udělat úspěšný sequel: nový příběh s novými informacemi, který ale nepodrývá ten původní a nevytváří dějové díry, nicméně pořád zachovává a ještě utužuje původní myšlenku filmu. Pro mě ji navíc do jisté míry vylepšil, protože při posledním sledování jedničky jsem se nemohla ubránit pocitu, že o finální Fionině podobě rozhodla její kletba a ne ona, a teprve ve dvojce mám konečně pocit, že žije přesně tak, jak chce žít ("I want what any princess wants. To live happily ever after... with the ogre I married."), a to je super.

Zkrátka a dobře, ani k Shrek 2 nemám výhrady a patří pro mě do zlatého fondu animáků.