Shrek (2001)

"Once upon a time there was a lovely princess. But she had an enchantment upon her of a fearful sort which could only be broken by love's first kiss. She was locked away in a castle guarded by a terrible fire-breathing dragon. Many brave knights had attempted to free her from this dreadful prison, but none prevailed. She waited in the dragon's keep in the highest room of the tallest tower for her true love and true love's first kiss.
Like that's ever gonna happen."

zdroj: imdb.com

IMDb. Nebudu lhát - ze všech těch animáků, které jsem si nachystala ke sledování, jsem se nejvíc těšila na repete Shreka. Jsem holt dítě devadesátek, které začínalo svůj duševní vývoj v ranných dvoutisícovkách, takže když jsem ten film viděla poprvé (shodou okolností to byl první film, který jsem viděla v angličtině s titulkami), byla jsem cílovka a dostal se mi do krve. Od té doby jsem ho samozřejmě viděla s několikrát a obecně to považuju za jeden z nejlepších animáků vůbec, takže tohle nebude ani tak recenze jako spíš óda.

Z dnešního pohledu, kdy jsme zvyklí na animáky, kteří se hrají s klasickým pohádkovým konceptem, modernizují ho, staví ho na hlavu nebo ho parodují, není Shrek nic převratného, ale troufám si říct, že byl průkopník toho žánru. Rovněž podle mě popularizoval ten trend schovávat do animovaných filmů pro děti vtipy, které proletí nad jejich nevinnými hlavami a jako malá odměna zasáhnou rodiče, co jsou nucení to sledování přetrpět. Prakticky veškeré parodie jsou dělané s citem a neuvláčené k smrti, vtipné repliky jsou pořád vtipné, upřímně jsem tam nenašla nic, u čeho bych se s odstupem dvaceti (dvaceti!) let krčila a za co bych se cítila trapně.

Ty parodie na pohádky jsou obecně výborné, byť sem tam jsou ty vtipy hodně tvrdé, jako Geppetto prodávající Pinocchia do pohádkového koncentráku (na soundtracku je skladba, která se doslova jmenuje "Fairytale Deathcamp") nebo Fiona zpívající jako Disney princezna a vytahující tón do takových výšek, že to zabije ptačí matku sedící na vejcích (zřetelně si pamatuju, že tohle mě jako dítě rozesmutnilo skoro k slzám a i teď jsem se při sledování trochu ošívala).

Mimoto musím říct, že se překvapivě velmi dobře drží i animace: u antropomorfních zvířat a humanoidních tvorů jsem to čekala, citlivým místem jsou obvykle spíš lidské postavy, ale i tady vypadají pořád dobře a mají překvapivě propracovanou mimiku, prostě na rok 2001 výborně odvedená práce. No a samozřejmě soundtrack - ten písničkový patrně provázel dětství většiny z nás (to moje rozhodně), ale i hudba jako taková je výborná: True Love's First Kiss je podle mě pořád jedna z nejkrásnějších filmových melodií.

Existuje spousta zkazek o tom, jaké scény dělal Mike Myers (Shrek) při natáčení, ale výsledek je geniální, takže kdo jsem, abych ho soudila. Eddie Murphy (Oslík) pomohl vytvořit jednu z nejgeniálnějších pohádkových postav všech dob (ačkoliv je to opět lichokopytník chovající se jako pes) a Cameron Diaz (Fiona) perfektně přecházela z té jemné a nevinné dámy, která se od Fiony čekala, v tu normální ženskou, kterou byla vevnitř a která nakonec zvítězila. John Lithgow (Lord Farquaad) byl rovněž výborný a Vincent Cassel má plus za druhou nejotravnější verzi Robina Hooda, kterou jsem kdy viděla.

(Zpětně nedokážu s jistotou říct, jestli jsem to kdy (kromě toho prvního nasledování) viděla v originále, ale myslím, že asi ne, protože jsem teď byla překvapená, jak dobrý (podle toho, co si pamatuju) český dabing je - od překladu a zachování vtipů přes převedení reálií až k vybraným hlasům. Stýská se mi po časech, kdy byl dabing takhle dobrý.)

Jak jsem psala na začátku, tohle není objektivní recenze, ale óda, Shrek je pro mě nejen kus dětství, ale s odstupem času i kulturní mezník, a přes to nejede vlak.