Sleepy Hollow (1999)

"Villainy wears many masks. None so dangerous as the mask of virtue."

zdroj: imdb.com

IMDb. Netuším, jak jsem zběhla z plánu sledovat jen animáky a místo toho zabředla do starých burtonovek, ale jak říkají ti, co se zabývají improvizačním divadlem (aspoň co jsem slyšela), prostě to vem do hry. Mimoto jsem si upřímně vůbec nepamatovala, že Sleepy Hollow je dílem Tima Burtona, což je podivné, protože jinak jsem si pamatovala poměrně dost detailů a řekněme si to narovinu, podobné dílo snad nemohl natočit nikdo jiný.

Ichaboda Cranea (Johnny Depp) jsem si pamatovala jako značně pohledného, ale už ne, že byl takový šprt a že měl tendence strkat mezi sebe a nebezpečí každého, koho měl po ruce. Byť ho ale nechali bát se, panikařit a omdlévat, neudělali z něj zbabělce a to se mi hrozně líbilo; umím docenit mužského hrdinu, který jedná jako člověk, ne jako robot, a není za svou absenci "mužnosti" zesměšňovaný nebo jinak dějem potrestaný.

Katrina (Christina Ricci) nebyla úplně postava, o jejíž emocionální hloubce by byla Christina Ricci přesvědčená, a z dobrého důvodu, byla spíš předmětem Ichabodovy touhy než vlastní postavou. Fakt, že její magie ve finále nesloužila žádnému skutečnému účelu (a zcela překvapivě nebyla ani protipólem černé magie Mary) byl nejen zklamáním, ale z mého pohledu nevyužitou dějovou příležitostí, nicméně Christina Ricci byla jako líbezná ingénue přesvědčivá i tak.

Miranda Richardson (Mary) byla dokonale vyšinutá jako Mary i jaké její sestra, nicméně na temnou magii Christophera Walkena (Hesenec / bezhlavý jezdce), na němž je cosi nadpřirozeného a nepříčetného i na civilních fotkách, natož tak v rolích, které si vybírá, nedosáhla. To ale podle mě neukazuje na to, že by byla špatná herečka, ale na to, že je narozdíl od Walkenovy démonické prezence jen obyčejný smrtelník a to jí vyčítat nelze. Walken ani nemusel mít ty spilované zuby, a stejně by mi z něj bylo úzko, zvlášť v závěru filmu.

Film má naprosto učebnice burtonovskou atmosféru od kulis přes kostýmy (Colleen Atwood se pozná) až po efekty, které překvapivě stále působí docela přesvědčivě. Děj mi přišel pečlivě domyšlený a i přestože jsem film viděla a pamatovala si jak většinu dějových bodů, tak poměrně explicitně i konec, drželo mě to a bavilo se mě na to dívat.

Sleepy Hollow není film bez chyb a nedovedu si představit, že bych v budoucnu podlehla touze podívat se na to ještě jednou, ale rozhodně zanechává dojem (byť asi záleží, v jakém věku ho člověk vidí poprvé) a za jedno shlédnutí určitě stojí.