 |
| zdroj: imdb.com |
Miguel (Kenneth Branagh) a Tulio (Kevin Kline) měli skvělou chemii a prožívali naprosto úžasnou bromance, kterou jsem si fakt užívala. Když se na scéně objevila Chel (Rosie Perez), měla jsem trochu strach, že nastane nějaký ukrutný milostný trojúhelník a Chel bude nakonec démonizovaná ve stylu Yoko Ono, ale příjemně mě překvapili. Bylo super, že Chel nebyla žádná ingénue ani femme fatale a že v tom rozkolu, který mezi Miguelem a Tuliem nastal, hrála minimální roli. Tahle část příběhu byla podle mě opravdu výborně zvládnutá.
Tzekel-Kan (Armand Assante) měl dokonale vyšinutou a děsivou animaci. Náčelník Tannabok (Edward James Olmos) prodělal krásně plynulou transformaci z mírného dobrosrdečného pitomce na obligátní moudrou postavu, kterou jsem úplně nečekala, ale sedla tam jak prdel na hrnec. Hernán Cortés (Jim Cummings) působil zhruba tak sympaticky, jak si fanatické dobráky jeho typu představuju, a Tzekel-Kan u něj došel skutečně poetické spravedlnosti. Altiva (Frank Welker) je nutné zmínit jako hrdého předka Maxima, ale jinak se mi animovaná zvířata, která se chovají jako psi, ačkoliv nejsou psi, v roce 2020 už trochu zajídají (byť to není vina přímo tohoto filmu).
Z nějakého neznámého důvodu mě tam překvapil Elton John a bylo tam míň písniček, než jsem čekala, ale co tam bylo se mi líbilo a nakonec to k tomu filmu docela dobře sedělo.
Přiznám se, že když si po sobě čtu, co jsem napsala výš, je pro mě těžké pochopit, proč je moje celkové hodnocení tak vlažné. Jednotlivosti toho filmu jsou dobré, na rok výroby dokonce překvapivě dobré, ale dohromady vytváří celek, který jsem začínala dvakrát a těžko držel mou pozornost. Tak jak tak se to ale nebojím označit jako dobrý animák, protože přednosti toho filmu se mu nedají upřít a dokoukat to do konce nebylo žádné utrpení. Ve srovnání s většinou filmů, které jsem viděla za poslední dobu, ale úplně neobstál.