Space Force: Season 2

| Season 1 | Season 2 |
_______

“Fucking SpaceX. Go fuck yourselves with a Tesla charger, you useless twats. I hope your car drives itself off a bridge, and you get electrocuted, you bitch boring punks.”


2.01 The Inquiry - 2.02 Budget Cuts - 2.03 The Chinese Delegation - 2.04 The Europa Project - 2.05 Mad (Buff) Confidence - 2.06 The Doctor's Appointment - 2.07 The Hack

zdroj: imdb.com

Space Force mě předloni příjemně překvapilo tím, jak dokonale a nestydatě pitomé to bylo, takže když jsem zjistila, že je druhá řada, doslova jsem po tom skočila (tedy zcela v souladu se svou ochotou skákat). Bavilo mě to natolik, že je to snad jediná z recenzí, kterými v nejbližší době hodlám zahltit tenhle blog, kterou píšu bezprostředně po nasledování, protože mám překvapivě dojmy, o které se chci podělit. Rovnou začnu tím, jak šikovně se vyzuli z rozřešení toho napínavého finále: obvykle z tohoto šalamounského způsobu bývám rozladěná, ale scénář The Inquiry to unesl a navíc jim to dalo super rámec pro zbytek sezóny, takže můžu jen zatleskat.

Generál Naird (Steve Carell) mi tuto sezónu přišel trochu upozaděný, ty nejemocionálnější momenty jako rozvod s Maggie (Lisa Kudrow) - kterou tímto doufám vypsali, ten vtip už se docela vytěžil - a samozřejmě finále se staly až na konci a nijak se do nich nezabředlo - ale dokud má scény s Adrianem (John Malkovich), nedokážu ničeho litovat. Adrian sám je pochopitelně moje nejoblíbenější postava a užila jsem si ho od první do poslední scény, hlavně když dělal protihráče Markovi při "mentorování" Erin (Diana Silvers) v Mad (Buff) Confidence. Ti dva jsou jedna z mých nejoblíbenějších bromancí a jedna z těch, kterou by romance vyloženě pokazila.

Výše zmíněná Erin mě překvapivě bavila. Už jsem se tady zmiňovala, že nejsem fanda pubertálních postav (zvlášť těch amerických) - a ty ženské mají (nepřekvapivě) tendence dopadat ještě hůř než ty mužské - ale s Erin nemám problém, byť je do dění na základně zakomponovaná lehce fanfikově. Angela (Tawny Newsome) je moje druhá nejoblíbenější postava a hrozně mě potěšili s tím, jak zvládli její PTSD v rámci žánru, takhle citlivě si s tím kolikrát neporadí ani čisté drama. Ta romance s Chanem (Jimmy O. Yang) byla oproti tomu pro mě docela navíc v tom smyslu, že Angelina linie mě zajímala víc, ale neuráželo mě to, Chang byl sladký a vlastně jim fandím.

Brad (Don Lake) nese humor Space Force na hrbu a já bych mu ráda poděkovala za jeho službu; Tony (Ben Schwartz) byl tuto sezónu trochu míň "Fuck Tony" / trochu víc vlastní postava a překvapivě mě ten úhel hodně bavil, jsem ráda, že z něj udělali víc než jen pointu většiny vtipů. Jako obvykle nemůžu nezmínit cameo hlavního štábu v čele s námořnicí Jane Lynch a mariňákem Patrickem Warburtonem, jejich jedna společná scéna mě vyživila na měsíc dopředu, milovala jsem každou vteřinu a trochu mě mrzí, že tam nebyli víc. Příjemně překvapil Patton Oswalt (Lancaster) v překvapivě dojemné roli, scény s Erin v The Doctor's Appointment byly krásné.

Původně jsem chtěla jako obvykle vypíchnout nebo krátce popsat epizody, ale něco už jsem zmínila a žádné větší rozpory mezi kvalitou jsem nezaznamenala, takže mi to při celkové délce řady přijde docela zbytečné. Zmíním jen to, že se o ty tři epizody, o které byla první řada delší, cítím ochuzená.

Upřímně jsem hodně příjemně překvapená tím, jak ten seriál vyrostl. Na to, že to prakticky začalo jako parodie svédobé americké politické scény (hlavně Trumpovy vlády), se to celkem hladce proměnilo v samostojící komedii, která funguje i bez toho politického kontextu, což jí dává delší trvanlivost. Humor je navíc pořád stejně příjemně pitomý a nenáročný, což mi dělá radost snad ještě větší. Slupla jsem to najednou, upřímně si užila každou epizodu a silně uvažuju, že si to v nejbližší době zopakuju celé (hlavně protože první řadu jsem měla silně poznamenanou experimenty s cukrovou pastou).

Fakt doufám, že bude třetí řada.