_______
“It isn't about quests or finding purpose outside our function. Our purpose is our function.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Morphea (Tom Sturridge) jsem celkem logicky vnímala jako hlavní postavu, takže mě překvapilo, že ve velké části příběhu vlastně jen přicmrndával, což byl patrně největší důvod mého rozporuplného hodnocení. Jak jsem psala výš, komiksovou předlohu neznám, takže nakolik obsazení sedí neposoudím, ale mně osobně do té emo role seděl dobře. Corinthian (Boyd Holbrook) me bavil hodně, byl to výborně vybraný záporák a fakt, že ta linka byla tak divně pospojovaná a nepřímočará mě mrzel víc kvůli němu než kvůli Morpheovi; Corinthian by si zasloužil takový ten tradiční záporácký koncert s masivním soubojem na konci.
Lucienne (Vivienne Acheampong) byla tou patentovanou moudrou postavou, s jejíž trajektorií jsem sice byla spokojená, ale která si podle mě zasloužila mnohem víc prostoru. John Dee (David Thewlis) a Johanna Constantine (Jenna Coleman) měli společnou jednu věc a to fakt, že jsem čekala, že budou přítomni po mnohem větší část zápletky a příběhu, než ve skutečnosti byli. Constantine to schytala ještě hůř než John, protože u ní jsem skutečně moc nepochopila její význam; osobní příběh nijak nesouvisel s Dreamem a neměl žádné vyústění, takže jediné, co tam zůstalo, byla ta na sílu nastrčená "chemie" mezi ní a Dreamem (podpořená i faktem, jak hodně se snažili, abychom pochopili, že Johanna je bi a ne lesba), na kterou jsem jim neskočila. Constantine pro mě byla asi největší lživá reklama traileru.
Do Lucifera (Gwendoline Christie) jsem vkládala velké naděje, protože různé interpretace ďábla mě baví a hodně mě zajímalo, jak bude ta postava vypadat pod dohledem Neila Gaimana, a opět jsem byla zklamaná prostorem, který dostal. Vizuálně pojali vládce pekla fantasticky, Gwendoline Christie byla přesně, co jsem doufala, že bude, ale víceméně jedna epizoda a šlus. Ten cliffhanger leccos slibuje, pokud bude druhá řada, ale po zkušenostech s tou první se odmítám pro cokoliv nadchnout. Maze (Cassie Clare) to chytila ještě hůř, ale chválím je za to, co všechno nám zvládli o jejím vztahu s Luciferem říct, ačkoliv měli tak málo prostoru.
Co se týče Morpheovy rodiny, Death (Kirby Howell-Baptiste) mě naprosto dostala, hrozně se mi toho provedení líbilo a její vztah s Dreamem byl sladký. Despair (Donna Preston) se prakticky nedá okomentovat, protože tam víceméně nebyla a když byla, tak nebyla rozhodně využitá nijak produktivně. Desire (Mason Alexander Park) měl být v rámci celého děje očividně silný hráč, ale zaprvé tam téměř nebyl a zadruhé jsme ho nikdy neviděli nic dělat, což mi ho neprodalo jako někoho, kdo na pozadí tahá za nitky, a hodně mě s ním zklamali.
Linka s Vortexem mě bavila hlavně kvůli Rose (Kyo Ra), která byla podle mě dobře postavená a s přehledem se vyrovnala Morpheovi, plus její linku ukončili fakt hezky, byť ten prostor, který dostala její družina v AirBnB, byl podle mě úplně zbytečný. Nejvíc jsem to pociťovala u Lyty (Razane Jammal), jejíž zápletka stála úplně mimo všechno, co se tam řešilo, a hrozně mě nudila. Ten seriál měl tolik postav, že bych je mohla vyjmenovávat až do rána, ale už zmíním jenom Hoba Gadlinga (Ferdinand Kingsley), který byl sice v celkovém ději ještě míň relevantní než Lyta, ale aspoň nám něco řekl o Morpheovi a okamžitě jsem je začala shippovat, takže je pro mě logicky důležitý.
Jak jsem psala výš (a pořád dokola), struktura děje a epizod seriálu je přinejmenším dost zvláštní, ale stejně některé epizody vypíchnu: A Hope in Hell, protože Lucifer & Maze; 24/7, protože to vlastně byl takový samostojící thriller, od kterého jsem nemohla odtrhnout oči; a The Sound of Her Wings, protože Death a Hob. O Dream of a Thousand Cats a Calliope jsem původně vůbec nevěděla, takže jsem je dosledovávala zpětně a celkovou strukturu seriálu chápu ještě míň. Dream of a Thousand Cats bylo hrozně smutné, ale potěšilo hlasem Sandry Oh. Na Calliope se dívalo ještě hůř, ale mají body k dobru za to, že nás nenutili se na to dívat, a postava Calliope (Melissanthi Mahut) jako taková byla zajímavá. (Docela by mě zajímala nějaká epizoda v minulosti odehrávající se v době, kdy její manželstvím s Dreamem ještě fungovalo.)
Kolem a kolem jsem asi všechno řekla; The Sandman nebyl to, co jsem čekala, ale nelituju, že jsem to viděla, a pokud bude druhá řada, podívám se i na ni.