But I'm a Cheerleader (1999)

“It's up to you whether you want to be who you are or keep it hidden.”

zdroj: imdb.com

IMDb. O existenci But I'm a Cheerleader jsem se dozvěděla až poměrně nedávno a hodně jsem váhala, protože filmy o americké střední už jsem chtěla nechat za sebou, ale svedlo mě obsazení a teď jsem fakt ráda, že jsem podlehla. (Tehehe.)

Konverzní „terapie“ není obvykle téma, od kterého čekám stylizované, trochu poťouchlé kulisy a nadnesené dialogy, takže když mi došlo, o čem ten film skutečně je, byla jsem hodně příjemně překvapená. Továrna na stepforské paničky a panáčky a její hormonální vězňové byla fantasticky pojatá od kulis přes kostýmy až k té komické nadrženosti, která ji celou prostupovala. Dialogy byly vtipné a hodně mě bavilo, jak využívali stereotypů a zároveň si z nich dělali legraci.

Natasha Lyonne (Megan) pro mě byla hlavním tahákem filmu a nezklamala mě, hodně jsem si ji v této poloze užila. Clea DuVall (Graham) je taky skvělá vždycky a s Natashou měly super chemii. Melanie Lynskey (Hilary) byla příjemné překvapení (nevěděla jsem, že tam hraje) a potěšilo mě cameo nádherné Julie Delpy. RuPaula (Mike) tentokrát vypichuju nejen protože tam byl, ale protože dokonce i hrál a to obstojně. Normálně je to RuPaul s jiným jménem, ale tady to byl skutečně Mike.

Celkově není But I'm a Cheerleader film, ke kterému se budu vracet (nebo to tvrdit), ale byl to hodně příjemně strávený večer.