_______
 |
| zdroj: usatoday.com |
Co se týče přeobsazení, jak Ian Cardoni (Rick), tak Harry Belden (Morty) odvedli skvělou práci a stejně jako v případě Solar Opposites bych nic nezpoznala, kdybych o věci nevěděla. Co se týče ostatních postav, tam se moc nezměnilo, tato řada byla velmi epizodní a soustředila se předevšim na vztah Ricka a Mortyho, což popravdě nebylo vůbec špatně.
How Poopy Got His Poop Back mě hned na začátku trochu odradilo, nebavilo mě to; The Jerrick Trap mi přišlo překvapivě dobré, ale možná to bylo srovnáním s předchodí epizodou; Air Force Wong nebyla tak špatná jak první, ale nechytila jsem se; That's Amorte byl přesně ten zvrácený sociální komentář, pro které jsem na Rick and Morty začala koukat; a Unmortricken mě potěšilo návratem Evil Mortyho a uzavřením zápletky, plus závěrečná montáž zabodovala.
Rickfending Your Mort nebylo, co jsem čekala po poslední epizodě; Wet Kuat Amortican Summer jsem moc nevnímala, ačkoliv normálně mám epizody zaměřené na Summer (Spencer Grammer) moc ráda; Rise of the Numbericons: The Movie bylo překvapivě výborné, skvěle jsem se bavila; Mort: Ragnarick byla hrozná slátanina - při sledování jsem se překvapivě bavila, ale po týdnu jsem si nic nepamatovala; a Fear No Mort bylo svělé finále sezóny s koncem, který zahřál u srdce, dokonce jsem si užila i ten pohled do budoucnosti.
Závěrem - něco jsem si užila, něco míň, a spoustu už si měsíc od dosledování nepamatuju, ale na oddych to pořád stačí.