Venom: The Last Dance (2024)

“The darkness has teeth.”

zdroj: imdb.com

IMDb. Ze dvou předchozích recenzí je víc než jasné, že hlavní důvod, proč chodím na Venoma, je Tom Hardy, a po extra slabé dvojce vlastně už nic dalšího ani nečekám. Jaké bylo ovšem moje překvapení, když The Last Dance odhodil ten „to stejné ale VÍC“ koncept a přišel s něčím úplně jiným. Fusky mi tu neustřelilo, ale Kelly Marcel rozhodně získává body za snahu.

Jak jsem vypozorovala z článků a prokliků na Wikipedii, film se hodně opíral o širší marvelovskou mytologii, což je něco, co jsem při sledování bohužel nedocenila. Dívala jsem se na to čistě jako na pokračování předchozích filmů a jako takové mě to docela bavilo. Děj nebyl úplně plynulý, skoro mi to přišlo jako od skeče ke skeči než jako sametově hladká jízda, ale velké momenty byly fajn a navzdory té kouskovitosti to pořád funkčně gradovalo. Navíc měl film moc hezké emocionální momenty.

The Last Dance svou sílu celkově nejvíc čerpalo z postav. Uštvaný Eddie (Tom Hardy) mě bavil o něco míń než jeho předchozí verze, ale dávalo to úplně smysl a celou dobu jsem tu intenzivní únavu cítila. Teddy Payne (Juno Temple) pro mě byla velmi příjemné překvapení; všechno od obsazení přes image až po životní příběh na ní fungovalo a doteď mě štve, že scéna v titulkách nepatřila jí a faktu, jak se sžívá se svým symbiontem.

U Mulligana (Stephen Graham) jsem jim ve dvojce vyčítala, že z něj udělali lacinou vějičku, a z té se stal jen okamžitě obětovaný dějový prostředek, takže tam moc co říct nemám. Strickland (Chiwetel Ejiofor) mě bavil hlavně na konci tím opatrným spojenectvím s Venomem a je škoda, že to nerozchodil. Martin (Rhys Ifans) a jeho rodinka byli příjemné zpestření (pravděpodobně jsem jediná, komu se líbila jejich verze Space Oddity, ale mně se málokdy nelíbí Space Oddity) a z paní Chen (Peggy Lu) jsem měla prostě jen radost.

Na konci jsem bulela, ačkoliv jsem netušila, že mě k tomu ten film může donutit, nicméně připouštím, že všechno za tím výbuchem bylo drobet odfláknuté. Scéna mezi titulkami mě taky dohnala k slzám, ale tentokrát vztekem: buď znamená, že Venom ve skutečnosti nezemřel, nebo zemřel a bylo to k ničemu; tak jak tak to celý ten dojemný konec to zničilo. Celkově jsem z toho trochu měla pocit, že Hardy si to napsal, protože chce ven, a asi bych se mu nedivila. Uvidíme, co přinese budoucnost.