Venom: Let There Be Carnage (2021)

“Responsibility is for the mediocre.”

zdroj: imdb.com

IMDb. Stejně jako v případě prvního dílu jsem do kina šla hlavně kvůli Tomovi Hardymu (Eddie Brock / Venom) a jako obvykle jsem v tomto ohledu nebyla zklamaná, protože Tom Hardy mě prostě zklamat nemůže. (Lví podíl na mé ochotě taky měl fakt, že jsem byla naposledy v kině někdy loni a chtěla jsem si ten exotický zážitek zopakovat.)

Tentokrát jsem si dala pozor, abych ten film nebrala ani trochu vážně, neb jinak bych jako v případě prvního dílu zabřela do nenaplněného potenciálu, a čistě povrchně jsem se bavila. Ani tak to ale nebyla žádná hitparáda, šlo víceméně o kopii jedničky jen s větším a silnějším nepřítelem, která sice naplnila moje největší očekávání - morbidní komiku vztahu Eddieho a Venoma, jež bavila zaručeně nejvíc - ale jinak tak nějak kulhala za prvním dílem. Překvapilo mě, že absolutně neadresovali, že jen kontakt s Eddieho krví může vytvořit dalšího symbionta - chápu, že to není tak zajímavé jako souboje a honičky, ale tak nezajímavé, aby se nad tím nikdo ani nezarazil, to přece jen taky není.

Druhý problém byl podlě mě záporák: Woody Harrelson (Cletus Kasady / Carnage) byl fantastická volba, neboť i v příčetných rolích vypadá nepříčetně, ale Cletus Kasady sám byl průměr s relativně ohranou motivací a nebýt Carnagea, jehož vznik a motivace existovaly jenom tak mimochodem, byl by pro Venoma přesně tou drzou véčou, kterou jsem mu prorokovala. Jiný příběh byla Frances Barrison / Shriek (Naomie Harris), která byla víceméně jen předmětem, po kterém Kasady toužil a nástrojem pro rozhádání s Carnageem, a přitom by sama díky svým schopnostem zvládla dát Venomovi do těla i bez symbionta, což by byla rozhodně mnohem zajímavější zápletka. (Plus měla hustou image a kostým, kam se hrabe Levák Bob Kasady.) Ale tady už zase hloupě polemizuju o nenaplněném potenciálu.

Potěšili mě s Anne (Michelle Williams), která mě v prvním díle víceméně jen rozčilovala, ale tady byla ve správném množství, měla pár super momentů a celkově jí prostě prospělo, když odpískali tu love story. (A Michelle Williams prospěla paruka, která nevypadá jak z party sekce papírnictví.) Další příjemné překvapení byl Dan (Reid Scott), který byl psaný hodně sympaticky už v jedničce, a tady to úspěšně rozvedli. Prostoru neměl moc, ale hezky se na to dívalo. S Mulliganem (Stephen Graham) měli podle mě příležitost udělat trochu víc než jen lacinou vějičku pro případný třetí díl, ale někdo to schytat musel a radši on než někdo z těch hlavních.

Celkově jsem ráda, že jsem na to šla do kina, protože je to film založený na akci a efektech, které na malé obrazovce prostě tak nevyniknou, zároveň to ale není nic, co bych si potřebovala nějak zvlášť zopakovat nebo co bych nutně doporučila dál.