| Season 7 | Season 8 | Season 9 | Season 10 | Season 11 | Season 12 |
_______
“It looks like the streets are running red with blood and metaphors.”
10.01 Cape Fear - 10.02 Pale - 10.03 Thirst - 10.04 Blood Buffet - 10.05 Gaslight - 10.06 Winter Kills
zdroj: imdb.com |
Příběh Red Tide začíná velmi průměrně, ale celkem rychle to nabere zajímavý směr se správně vyměřeným spádem, takže to neuteče moc rychle na to, aby se v tom dalo příjemně orientovat, a nesnaží se to bezdůvodně šokovat. Ta krvavá část příběhu jako obvykle nebyla pro mně, ale naštěstí to nestálo ani tak na ní jako spíš na motivacích postav a důsledcích jejich jednání a krásně to do sebe zapadalo. Konec byl očekávatelně temný - nakonec příběh nesledoval hrdiny, ale záporáky - ale sedl tam jak prdel na hrnec a byla jsem víc prostě uspokojená dobrým příběhem než znepokojená světem, který představil, protože i tohle byl příjemný oddech od reality.
Harry (Finn Wittrock) byla vzhledem k obsazení překvapivě příčetná postava na celkem předvídatelné trajektorii sobce, který spustí lavinu a až do poslední chvíle si pořád myslí, že je to celé jenom o něm; Doris (Lily Rabe) byla snad jediná příčetná postava a bylo mi jí líto (finále jsem si několikrát vracela, abych se ujistila, že tam nenašla svůj konec), Lily Rabe to zahrála krásně srdceryvně. Alma (Ryan Kiera Armstrong) byla poměrně účinná alternativa hormonální antikoncepce, byť ke konci začala být trochu křečovitě děsivá.
Ursula (Leslie Grossman) byla správně amorální a imponovalo mi, jak se uměla chytit příležitosti a beze zbytku ji vytěžit, plus Leslie Grossman mě baví čím dál víc. Austin (Evan Peters) byl hezky teatrální, ale dalo se to přepálit mnohem víc a místo toho to nějak chcíplo, ale možná už mě jen nudí Evan Peters. Belle Noir (Frances Conroy) byla oproti tomu naprosto fantastická a Frances Conroy excelovala ať už jako Sarah Cunningham nebo její finální podoba Belle Noir (a tu její červenou knihovnu bych si s chutí přečetla).
Karen (Sarah Paulson) - prakticky jediná postava krom obětí, která by se dala nazvat aspoň trochu čestnou (nebýt celé té patálie s novorozeňaty) - byla odbočením od rolí, do kterých Sarah Paulson obvykle obsazují a docela jsem si ji užila. Mickey (Macaulay Culkin) byl do jisté míry jejím opakem a hodně mě bavil, ačkoliv to možná bylo to obsazení - Macaulay Culkin příjemně překvapil. Tajemná chemička (Angelica Ross) neměla tolik prostoru, kolik by se mi líbilo, ale byla skvělá a líbil se mi její konec. Lark (Billie Lourd) byla hodně na okraji, ale já beru Billie Lourd v jakémkoliv množství, to stejné Holden Vaughn (Denis O'Hare) - Denis O'Hare není nikdy špatně.
Na čestné pozici musím zmínit Adinu Porter (Burleson), jejíž postavě jsem celkem zbytečně fandila, a Dot-Marii Jones (Remy), kterou jsem neviděla od Glee a trochu mě zklamalo, že obrazně jen štěkla. Celkově bylo Red Tide stejně dobře obsazené jako napsané a sama jsem šokovaná, že nemám výhrady. Teď jsem fakt hodně zvědavá na Death Valley.
But the journey there is tedious. And those that achieve greatness only do so because they are fucked up enough to push through the pain and failure it takes to reach your potential. To be told we are talented, isn't that all we ever want? The truth is, history will only remember a handful of us, but at least now we're leveling the playing field.”
“What is it about the desert that calls to people?”
10.07 Take Me to Your Leader - 10.08 Inside - 10.09 Blue Moon - 10.10 The Future Perfect
zdroj: imdb.com |
Byť jsem ocenila, že víc než do té UFO tématiky se kreativně opřeli do těch amerických konspiračních teorií, z nichž nechyběla snad ani jediná, byl to nejspíš zároveň důvod, proč mě to zas tolik nebralo, ždímali ty nejprofláklejší konspirační teorie jednu přes druhou, čímž tomu mimoděk ubrali na napínavosti, protože je všichni známe, a víc diváka zahltili americanou než aby vykreslili nějaký univerzální funkční příběh. Nemůžu jim to vyčítat - seriál se doslova jmenuje American Horror Story - ale jsem vděčná, že právě tohle byl ten kratší příběh z Double Feature.
Sarah Paulson (Mamie Eisenhower) jako děsivě pragmatická a neemocionální Mamie velmi příjemně překvapila, je svátek vidět ji v takové roli a já si to nesmírně užila. Neal McDonough (Dwight D. Eisenhower) tu historickou část podle mě nesl na hrbu a je škoda, že Eisenhowerova vnitřní morální rozpolcenost tak rychle přešla v zahořklost; jako divák si frčím na vnitřním konfliktu postav a ve chvíli, kdy se žánr ustálil na "survival" hororu, mi to nemělo moc co dát. Vnitřní konflikt Mamie ve finále byl kratičký a "příliš málo příliš pozdě", plus nic jiného by k jejímu charakteru ani nešlo.
Valiant Thor (Cody Fern) byl správně "uncanny valley" a trochu mě mrzelo, že nehrál nějakou zásadnější roli. Calico (Leslie Grossman) mě upřímně moc nebavila, pořád jsem čekala, kdy mě konečně dostane, ale nechytila jsem se až do konce. Theta (Angelica Ross) byla zosobněný vnitřní konflikt, ze kterého jsme neviděli vůbec nic, dokud ho nepotřebovali dějově, ale i pak to byl jenom pšouk - Angelica Ross si zaslouží víc. Musím ale smeknout Craigovi Shefferovi (Richard Nixon), o kterém sice nic nevím, ale Nixona si fakt dal naprosto luxusně.
Co se týče té hlavní čtveřice v přítomnosti - Kendall (Kaia Gerber), Cala (Nico Greetham), Troye (Isaac Cole Powell) a Jamie (Rachel Hilson) - nebavil mě nikdo z nich. Nepochopila jsem, proč byl kladen takový důraz na Kendall - chápala bych ho jedině kdyby přežila nebo něco změnila - a asi bych ho ani nezmiňovala, kdyby Kaia Gerber nepřehrávala stejně jako v American Horror Stories a díky tomu preferenčnímu zacházení nevyčnívala jak bolavý palec.
Interakce čtveřice před únosem byly stupidní způsobem, ze kterého jsem nepoznala, jestli si scénáristé dělají srandu z generace Z nebo se křečovitě snaží být aktuální (a bylo mi za ně trochu stydno), ten zvrat s mužským těhotenstvím se mnou jako s hráčem The Sims neudělal vůbec nic, Calova a Troyova "chceme dítě" podzápletka byla světle událostí prostě jen stupidní a celkově tam nebylo čeho se emocionálně chytit, abych se do té situace mohla vžít, což byl vzhledem k tomu, jak byl příběh postavený, docela průser.
Těšila jsem se na Lily Rabe (Amelia Earhart) a zvlášť v takové roli, ale byla to doslova epizodka, naopak té konspirační teorii o románku mezi Kennedym (Mike Vogel) a Marilyn Monroe (Alisha Soper, která hrála víc postavy Marilyn Monroe než Marilyn Monroe) se na můj vkus věnovali až příliš, což jsem nerada viděla, protože Marilyn byla opět redukovaná na naivní a hysterickou fetku, což je charakteristika, která mě nevýslovně nudí.
Sečteno a podrženo za mě určitě slabší než Red Tide, ale mělo to pár světlých momentů hlavně v těch černobílých částech - a pořád to rozhodně nemá na ty skutečně slabé řady American Horror Story. Pořád jsem hodně zvědavá na další řadu.