mraky v kafi: American Horror Story

Zobrazují se příspěvky se štítkemAmerican Horror Story. Zobrazit všechny příspěvky

27. dubna 2024

American Horror Story: Delicate

12.01 Multiply Thy Pain - 12.02 Rockabye - 12.03 When the Bough Breaks - 12.04 Vanishing Twin - 12.05 Preech - 12.06 Opening Night - 12.07 Ave Hestia - 12.08 Little Gold Man - 12.09 The Auteur

zdroj: imdb.com

American Horror Story sleduju už od začátku a za ty roky už jsem si zvykla na ledacos, takže si troufám říct, že k seriálu nepřistupuju s nefér očekáváními nebo přehnanou kritičností. O to víc jsem byla překvapená, když jsem po dosledování jednoho z nejodfláknutějších finále všech dob došla k závěru, že tohle byla nejhorší řada celého AHS. Kdokoliv tvrdí opak musel hodnotit potenciál Delicate a ne skutečný produkt, protože tohle se fakt nepovedlo.

Zklamání začalo hned při premiéře, kdy jsem se dozvěděla o obsazení Kim Kardashian (Siobhan Corbyn) a o rozdělení řady do dvou částí, přičemž ta druhá ještě ani není natočená. V návaznosti na to jsem byla během první poloviny Delicate vlastně příjemně překvapená: jasně, Kim Kardashian hrála přesně tak, jak by člověk od neherce čekal, ale na Siobhan to stačilo, atmosféra byla krásně napjatá a nepříjemná a zápletka se zamotávala zajímavým způsobem.

Pak přišla druhá část a ukázalo se, že je to ve skutečnosti absolutní průser: zápletka byla narychlo poslepovaná způsobem, kterým by to psal frustrovaný autor fanfiku snažící se uklidit bordel po původních scénáristech - něco úplně vypadlo (Ashley & Ashleigh), něco tam bylo, ačkoliv nechápu proč (Mia Farrow & Frank Sinatra) - a konec nedával moc smysl. Nejhorší byl ale ten „final boss souboj“, který za nic nestál a navíc názorně ukázal, proč bylo obsazení Kim Kardashian ve skutečnosti největší průser sezóny: ve chvíli, kdy se potvrdilo, že je Siobhan záporák, měla nás Kim Kardashian přesvědčit o tom, že je čarodějnice a vůdce kultu, ale byla to jen epizoda Keeping Up with the Kardashians, akorát afektovanější a v kostýmech. (Nikdy jsem neviděla víc než pár scén z Keeping Up with the Kardashians, je to poznat?) Kdyby prodali Siobhan, prodali by i zbytek - nakonec načasování a špatné psaní k AHS ve větší či menší míře patří - ale to se bohužel nestalo.

Ačkoliv obvykle chválím Murphyho za casting, u Delicate moc nechápu, co dělali. Emmu Roberts (Anna Victoria Alcott) nemusím a v roli Anny by se mi mnohem víc líbila nehorázně podvyužitá Billie Lourd, ale herečka není špatná a postavená proti Kim Kardashian podávala výkon svého života. Matt Czuchry (Dexter Harding) byl v rámci AHS extrémně příjemné překvapení, ale neměl co hrát, stejně jako už zmíněná Billie Lourd (Ashley) a Leslie Grossman (Ashleigh). O něco líp na tom byly Michaela Jaé Rodriguez (Nicolette) a Cara Delevingne (Ivy Ehrenreich), byť s Nicolette se dalo dělat mnohem víc a Ivy si člověk ani neužil, protože to rozehrála až té otřesné druhé polovině.

Prakticky jediný, kdo si tam skutečně zahrál, byla Annabelle Dexter-Jones v dvojroli Sonii a Adeline; příběh Adeline byl bohužel jednou z těch rychlovek k vysvětlení kontextu a Sonia hrála druhé housle Talii (Juliana Canfield), která měla jen jednu polohu. (Ačkoliv se mi Juliana Canfield fakt líbila, kdyby hrála Talii Kim Kardashian, měli jackpot.) Taky potěšila rychlovka Grace Gummer (Margaret Alcott), ten flashback sice dějově nic neudělal, ale líbil se mi.

Kromě toho, že je Delicate podle mě nejhorší řada seriálu, je to taky jedna z těch, která mě nutí dumat nad tím, jestli nežiju v jiné dimenzi než kritika, protože jakmile vylezu mimo Instagram - kde řada dostává zaslouženě na prdel - může se zbytek internetu přetrhnout ve vychvalování. Mám podezření, že za to může Kim Kardashian, resp. její PR mašinérie, jsem totiž přesvědčená, že se pokouší o to, co se povedlo Lady Gaga s Hotel. Zásadní rozdíl je ale v tom, že Lady Gaga má talent, zatímco Kim Kardashian je stejně šikovná herečka jako právnička. (Na svou obranu bych ráda podotkla, že všechno, co jsem se o ní kdy dozvěděla, vím proti své vůli.)

Celkově bylo Delicate nepovedeným remakem Rosemary's Baby (což už mimochodem BA'AL v American Horror Stories už udělal a mnohem líp), které vsadilo na casting, který vyprodukuje publicitu, na úkor kvality. A bylo to hrozně vidět. Jestli v tomto trendu hodlají pokračovat, vidím to na úplně přeskočení na American Horror Stories, kratší formát jim stejně sluší líp.

22. listopadu 2022

American Horror Story: NYC

| Season 1 | Season 2 | Season 3 | Season 4 | Season 5 | Season 6 |
| Season 7 | Season 8 | Season 9 | Season 10 | Season 11 | Season 12 |
_______

“Pride. What does the word mean in the face of so much death? Pride is a construct, something we summon to unite us when we feel tired and weak. Pride takes work, but death comes easily. Death is an old friend, someone every gay person has known their whole lives. As we walk the streets, in our jobs, and in our homes, we have seen how quickly the world's hatred towards us can escalate to violence. In a glance or in a kiss, death is always lurking around the corner. Some of us drown out death's low roar with sex, some drown it out with drugs or food or work. But no matter our vices, when that low roar grows to a rattle, and when that rattle ruptures, we can no longer ignore the seismic terror of our daily dance with death.”

11.01 Something's Coming - 11.02 Thank You for Your Service - 11.03 Smoke Signals - 11.04 Black Out - 11.05 Bad Fortune - 11.06 The Body - 11.07 The Sentinel - 11.08 Fire Island - 11.09-10 Requiem 1981/1987

zdroj: imdb.com

Jedenáctá řada American Horror Story mě dostala do situace, kdy skutečně úplně nevím, jak tu recenzi pojmout. Začnu tedy tím, že jsem většinu série vůbec neměla pocit, že se dívám na American Horror Story. NYC od začátku chyběla ta nadpřirozená přepálenost, kterou jim sice často vyčítám, ale zároveň si bez ní tento konkrétní seriál neumím představit. Můj druhý problém bylo zvolené téma: sériový vrah byl fajn, tajemný (ne)mrtvý Big Daddy (Matthew William Bishop) super - přesně AHS - ale ztratili mě ve chvíli, kdy se ta tajemná nemoc ukázala jako AIDS (celou dobu jsem je v duchu prosila, aby si tenhle "nečekaný" zvrat odpustili) a Big Daddy byl jenom její manifestace.

Byť se American Horror Story vždycky inspirovalo skutečnými příběhy a nějak zakomponovávalo skutečné osoby/události, použití HIV/AIDS epidemie tímto způsobem mi přišlo prázdné. Tato část americké historie je temná, v podstatě jde podle mě o pokus o genocidu, a použít ji pro laciný dějový zvrat s Big Daddym, který se snažili většinu seriálu maskovat tak, že zase trochu nedával smysl, je dost škoda. Myslím, že to bylo spíš téma pro American Crime Story než AHS. (A Pose téma zpracovalo mnohem efektivněji.)

Další věc byla, že ačkoliv American Horror Story vždycky pracovalo s morálně šedivými postavami a nikdo nikdy není úplně kladný, tady jsem horko těžko hledala kohokoliv, komu se dalo fandit. Patrick (Russell Tovey) mě od začátku něčím odpuzoval a čím víc příběh pokračoval, tím míň jsem ho měla ráda. S Ginem (Joe Mantello) neměli žádnou chemii a Gino sám mi byl nesympatický, byť tady neumím vysvětlit proč a obecně si myslím, že byl morálně docela rovný. Sam (Zachary Quinto) byl absolutně odporná postava, Theo (Isaac Powell) byl podle mě ještě horší, protože neměl páteř, Sam si za svými zhovadilostmi aspoň stál. Prakticky jediný z hlavních mužů, koho jsem měla fakt ráda, byl Adam (Charlie Carver) a slabost jsem měla i pro Henryho (Denis O'Hare), byť si myslím, že to byl spíš Denis O'Hare než ta role.

Whitely (Jeff Hiller) byl fantastický sériový vrah a i díky němu mi trochu přijde škoda, že ho v poslední třetině dali k ledu ve prospěch toho laciného zvratu. Výše zmíněný Big Daddy (Matthew William Bishop) se špatně posuzuje, jelikož nikdy nic moc nedělal a vlastně neexistoval, a i to samotné mi přijde trochu škoda, primáně protože kdyby ho víc propracovali, tak ten zvrat není tak předvídatelný a to tím špatným způsobem.

Byla jsem hodně zvědavá, jak si tato řada, tak silně zaměřená na gay muže, produkovaná gay muži a z většiny psaná/režírovaná gay muži (s čestnou výjimkou pro Our Lady J a Jennifer Lynch, aspoň podle Wiki) poradí se zbytkem "abecední mafie" a obecně s přítomností žen. Z výsledku jsem tak nějak rozpačitá. Šli na to chytře, když nechali Fran (Sandra Bernhard) Ginovi vyčíst, že se chová, jak kdyby to byla jen záležitost chlapů, ale veškerá náprava se děla čistě mimo záběr a celé to tak nějak vyznělo naprázdno. S výjimkou Hannah (Billie Lourd) a Barb (Leslie Grossman), které fungovaly jako dějové nástroje a jejichž konec byl značně neuspokojivý, to nestálo za nic. K čemu byla postava Kathy (Patti LuPone) kromě fleku pro Patti LuPone doteď nevím a KK (Clara McGregor - ty geny!), ač nakažená a tím pádem se stejným právem na místo v ději jako všichni ostatní nakažení chlapi, měla taky sotva tři scény.

Nejvíc nespokojená jsem ale byla z finále. Zaprvé nesnáším tento "midfuck" styl, který má víc šokovat než odvyprávět dobrý příběh. (Existuje způsob, jak to dělat dobře, ale American Horror Story to nikdy úplně nedostala do ruky.) Můj druhý problém byl, že jsme se rochnili v Samovi a Patrickovi, dvou nejotravnějších postavách celé řady, zatímco ostatní důležité smrti zanikly: Barb, na kterou se zapomnělo ve chvíli, kdy padla jak moucha, se vrátila jen aby opečovala Patricka, který pro ni nikdy neudělal nic dobrého; Hannah byla objevená mrtvá po něčem, co se - aspoň díky způsobu vyprávění - zdálo jako věčnost a Adam, který byl do té doby prezentovaný jako někdo, komu upřímně záleží na ní i na dítěti, které pomáhal zplodit, nemá čas pro ni truchlit, protože to okamžitě vztáhne na sebe. Většina finále byla tvořená zmatenými atmosferickými záběry navázanými na ten "překvapivý zvrat", který byl cítit na míle daleko... Za mě docela neuspokojivý bordel.

Jak jsem psala už v úvodu, celkově jsem z American Horror Story docela zklamaná. Dokud se řešil Sentinel a Whitely a dalo se předstírat, že Big Daddy bude zajímavý nadpřirozený element, bavilo mě to, ale na konci se to rozhodlo dělat sociální komentář, na který přepálená American Horror Story podle mě prostě nemá, a úplně mě ztratili. Ale s American Horror Story je to vždycky vabank, takže v tomto ohledu to byl přesně ten zážitek, ke kterému jsem se upsala. Jsem zvědavá, a čím přijdou dál.

28. října 2021

American Horror Story: Double Feature

Red Tide
10.01 Cape Fear - 10.02 Pale - 10.03 Thirst - 10.04 Blood Buffet - 10.05 Gaslight - 10.06 Winter Kills

zdroj: imdb.com

Nevím, jestli je to tím, že mi American Horror Stories docela snížilo očekávání, jestli byla zápletka vějičkou pro lidi jako já či jestli American Horror Story změnilo scénáristy, ale Red Tide mě velmi příjemně překvapilo. Nebylo to dobré jenom na standardy AHS, bylo to prostě dobré a velkou roli v tom podle mě hrála celková délka příběhu - už jsem několikrát psala, že když mají Murphy s Falchukem méně místa vycpávat a roztahovat, jsou jejich projekty prostě lepší.

Příběh Red Tide začíná velmi průměrně, ale celkem rychle to nabere zajímavý směr se správně vyměřeným spádem, takže to neuteče moc rychle na to, aby se v tom dalo příjemně orientovat, a nesnaží se to bezdůvodně šokovat. Ta krvavá část příběhu jako obvykle nebyla pro mně, ale naštěstí to nestálo ani tak na ní jako spíš na motivacích postav a důsledcích jejich jednání a krásně to do sebe zapadalo. Konec byl očekávatelně temný - nakonec příběh nesledoval hrdiny, ale záporáky - ale sedl tam jak prdel na hrnec a byla jsem víc prostě uspokojená dobrým příběhem než znepokojená světem, který představil, protože i tohle byl příjemný oddech od reality.

Harry (Finn Wittrock) byla vzhledem k obsazení překvapivě příčetná postava na celkem předvídatelné trajektorii sobce, který spustí lavinu a až do poslední chvíle si pořád myslí, že je to celé jenom o něm; Doris (Lily Rabe) byla snad jediná příčetná postava a bylo mi jí líto (finále jsem si několikrát vracela, abych se ujistila, že tam nenašla svůj konec), Lily Rabe to zahrála krásně srdceryvně. Alma (Ryan Kiera Armstrong) byla poměrně účinná alternativa hormonální antikoncepce, byť ke konci začala být trochu křečovitě děsivá.

Ursula (Leslie Grossman) byla správně amorální a imponovalo mi, jak se uměla chytit příležitosti a beze zbytku ji vytěžit, plus Leslie Grossman mě baví čím dál víc. Austin (Evan Peters) byl hezky teatrální, ale dalo se to přepálit mnohem víc a místo toho to nějak chcíplo, ale možná už mě jen nudí Evan Peters. Belle Noir (Frances Conroy) byla oproti tomu naprosto fantastická a Frances Conroy excelovala ať už jako Sarah Cunningham nebo její finální podoba Belle Noir (a tu její červenou knihovnu bych si s chutí přečetla).

Karen (Sarah Paulson) - prakticky jediná postava krom obětí, která by se dala nazvat aspoň trochu čestnou (nebýt celé té patálie s novorozeňaty) - byla odbočením od rolí, do kterých Sarah Paulson obvykle obsazují a docela jsem si ji užila. Mickey (Macaulay Culkin) byl do jisté míry jejím opakem a hodně mě bavil, ačkoliv to možná bylo to obsazení - Macaulay Culkin příjemně překvapil. Tajemná chemička (Angelica Ross) neměla tolik prostoru, kolik by se mi líbilo, ale byla skvělá a líbil se mi její konec. Lark (Billie Lourd) byla hodně na okraji, ale já beru Billie Lourd v jakémkoliv množství, to stejné Holden Vaughn (Denis O'Hare) - Denis O'Hare není nikdy špatně.

Na čestné pozici musím zmínit Adinu Porter (Burleson), jejíž postavě jsem celkem zbytečně fandila, a Dot-Marii Jones (Remy), kterou jsem neviděla od Glee a trochu mě zklamalo, že obrazně jen štěkla. Celkově bylo Red Tide stejně dobře obsazené jako napsané a sama jsem šokovaná, že nemám výhrady. Teď jsem fakt hodně zvědavá na Death Valley.

“Being great is hard. The rest of us just don't get it. We drive ourselves crazy with envy longing for just a taste of the delicious madness of the creative mind. But the truth is, most people aren't willing to put in the work. They focus on the success, the notoriety, the wealth that their great piece of art will bring.
But the journey there is tedious. And those that achieve greatness only do so because they are fucked up enough to push through the pain and failure it takes to reach your potential. To be told we are talented, isn't that all we ever want? The truth is, history will only remember a handful of us, but at least now we're leveling the playing field.”
_______

“What is it about the desert that calls to people?”

Death Valley
10.07 Take Me to Your Leader - 10.08 Inside - 10.09 Blue Moon - 10.10 The Future Perfect

zdroj: imdb.com

Po nadšení z Red Tide jsem se na Death Valley vrhla s velkým očekáváním, a po docela zajímavé první polovině Take Me to Your Leader moje nadšení trochu opadlo. Zatímco Red Tide umělo tu zlověstnou plíživost děje, tady mi přišlo, že se v současnosti nic moc nedělo, v první polovině to rozhodně celé stálo na té historické části, a děj se pořádně posunul kupředu až v předposledním díle. Finále bylo uspokojivé vzhledem k tomu, jak rozdali karty, ale že by mi ustřelilo fusky se říct nedalo.

Byť jsem ocenila, že víc než do té UFO tématiky se kreativně opřeli do těch amerických konspiračních teorií, z nichž nechyběla snad ani jediná, byl to nejspíš zároveň důvod, proč mě to zas tolik nebralo, ždímali ty nejprofláklejší konspirační teorie jednu přes druhou, čímž tomu mimoděk ubrali na napínavosti, protože je všichni známe, a víc diváka zahltili americanou než aby vykreslili nějaký univerzální funkční příběh. Nemůžu jim to vyčítat - seriál se doslova jmenuje American Horror Story - ale jsem vděčná, že právě tohle byl ten kratší příběh z Double Feature.

Sarah Paulson (Mamie Eisenhower) jako děsivě pragmatická a neemocionální Mamie velmi příjemně překvapila, je svátek vidět ji v takové roli a já si to nesmírně užila. Neal McDonough (Dwight D. Eisenhower) tu historickou část podle mě nesl na hrbu a je škoda, že Eisenhowerova vnitřní morální rozpolcenost tak rychle přešla v zahořklost; jako divák si frčím na vnitřním konfliktu postav a ve chvíli, kdy se žánr ustálil na "survival" hororu, mi to nemělo moc co dát. Vnitřní konflikt Mamie ve finále byl kratičký a "příliš málo příliš pozdě", plus nic jiného by k jejímu charakteru ani nešlo.

Valiant Thor (Cody Fern) byl správně "uncanny valley" a trochu mě mrzelo, že nehrál nějakou zásadnější roli. Calico (Leslie Grossman) mě upřímně moc nebavila, pořád jsem čekala, kdy mě konečně dostane, ale nechytila jsem se až do konce. Theta (Angelica Ross) byla zosobněný vnitřní konflikt, ze kterého jsme neviděli vůbec nic, dokud ho nepotřebovali dějově, ale i pak to byl jenom pšouk - Angelica Ross si zaslouží víc. Musím ale smeknout Craigovi Shefferovi (Richard Nixon), o kterém sice nic nevím, ale Nixona si fakt dal naprosto luxusně.

Co se týče té hlavní čtveřice v přítomnosti - Kendall (Kaia Gerber), Cala (Nico Greetham), Troye (Isaac Cole Powell) a Jamie (Rachel Hilson) - nebavil mě nikdo z nich. Nepochopila jsem, proč byl kladen takový důraz na Kendall - chápala bych ho jedině kdyby přežila nebo něco změnila - a asi bych ho ani nezmiňovala, kdyby Kaia Gerber nepřehrávala stejně jako v American Horror Stories a díky tomu preferenčnímu zacházení nevyčnívala jak bolavý palec.

Interakce čtveřice před únosem byly stupidní způsobem, ze kterého jsem nepoznala, jestli si scénáristé dělají srandu z generace Z nebo se křečovitě snaží být aktuální (a bylo mi za ně trochu stydno), ten zvrat s mužským těhotenstvím se mnou jako s hráčem The Sims neudělal vůbec nic, Calova a Troyova "chceme dítě" podzápletka byla světle událostí prostě jen stupidní a celkově tam nebylo čeho se emocionálně chytit, abych se do té situace mohla vžít, což byl vzhledem k tomu, jak byl příběh postavený, docela průser.

Těšila jsem se na Lily Rabe (Amelia Earhart) a zvlášť v takové roli, ale byla to doslova epizodka, naopak té konspirační teorii o románku mezi Kennedym (Mike Vogel) a Marilyn Monroe (Alisha Soper, která hrála víc postavy Marilyn Monroe než Marilyn Monroe) se na můj vkus věnovali až příliš, což jsem nerada viděla, protože Marilyn byla opět redukovaná na naivní a hysterickou fetku, což je charakteristika, která mě nevýslovně nudí.

Sečteno a podrženo za mě určitě slabší než Red Tide, ale mělo to pár světlých momentů hlavně v těch černobílých částech - a pořád to rozhodně nemá na ty skutečně slabé řady American Horror Story. Pořád jsem hodně zvědavá na další řadu.

16. listopadu 2019

American Horror Story: 1984

9.01 Camp Redwood - 9.02 Mr. Jingles - 9.03 Slashdance - 9.04 True Killers - 9.05 Red Dawn - 9.06 Episode 100 - 9.07 The Lady in White - 9.08 Rest in Pieces - 9.09 Final Girl

zdroj: imdb.com

Přiznám se, že byť se snažím koncept "quilty pleasure" ze svého života vymýtit (buď je to pleasure, čímž pádem to není guilty, nebo už to chvíli není pleasure a musí to pryč), nicméně American Horror Story se v mém podvědomí uchytilo jak plevel a ne a ne se ho zbavit. Při té fluktuaci kvality sezónu od sezóny by se dalo čekat, že si aspoň budu vybírat, ale moje touha nepřerušit řetěz recenzí je evidentně příliš silná, takže jsme zase tady. To ale není ta překvapivá věc - ta překvapivá věc je, že se mi tahle sezóna fakt líbila.

Musím říct, že proměna ansáblu American Horror Story fakt hodně prospěla, upřímně mě bavilo se na ty lidi dívat. Pro Billie Lourd (Montana) mám slabost, Montana mě hodně bavila a Billie Lourd udělala tu její otočku v posledním díle i docela uvěřitelnou. Leslie Grossman (Margaret) má úžasný komediální talent, který udělal Margaret dvakrát tak nebezpečnou. Emma Roberts (Brooke) byla jako ingénue příjemná změna a Cody Fern (Xavier) má úžasně expresivní obličej, bavil mě.

Hodně mě potěšil Matthew Morrison (Trevor), po Glee jsem ho nikde pořádně neviděla, dále návrat Johna Carrolla Lynche (Jingles) v roli, kde mi ho bylo zase jednou líto, a vždycky úžasná Lily Rabe (Lavinia), tady fakt děsivě psychotická. Zach Villa (Richard Ramirez) mě hodně zaujal a překvapilo mě zařazení Ramireze - rok 2019 byl očividně rok sériových vrahů. Z nováčků ale absolutně musím vypíchnout Angelicu Ross (Donna) - její Candy v Pose mě moc nebrala, ale tady byla skvělá a doufám, že se objeví i v dalších řadách.

Asi bych se obešla bez Dylana McDermotta (Bruce) a trochu mě mrzelo, že Dreama Walker (Rita) a Mitch Pileggi (Art) měli jen takové štěky.

Přiznám se, že ději jsem moc nedávala - tento typ hororů fakt nemám ráda, nemají pro mě žádnou uměleckou ani přidanou hodnotu a jakékoliv efekty stříkající krve a kydajících vnitřností, byť sebelepší, jsem nikdy nedokázala pokládat za věrohodné, naopak mě vždycky úplně vytrhly z děje a zapříčinily, že jsem si to prostě neuměla užít. American Horror Story pro mě ale jako horor nefunguje od začátku, takže jsem to tak tragicky nebrala a dokonce to pro mě občas bylo napínavé.

Na konci Red Dawn jsem prostě věděla, že udělají to, co v Roanoke (a co podle mě Roanoke zničilo) a doufala jsem, že tentokrát to zvládnou líp. Překvapivě mě nezklamali, scénář ty časové posuny tentokrát unesl, především protože bylo jasné, kdo má jaký úkol a jaký cíl, nebylo to jenom o tom tu bezduchou řež přežít. Z druhé poloviny musím vypíchnout The Lady in White, Jinglesova historie byla skvěle zahraná a dala základy dojemnému finále.

Final Girl mě překvapilo tím, jak nenapínavé bylo. Nemyslím to ale negativně, ta napínavost jde v American Horror Story často ruku v ruce s pitomými zvraty a překombinovaností, takže bylo fakt osvěžující vidět víceméně šťastný konec, kde se všechny dějové linie uzavřely. Finn Wittrock (Bobby) mě v tak neodpudivé roli překvapil, ale byl podle mě vybraný dobře. Ve chvíli, kdy se Bobby ohlédne za sebe a vidí svou rodinu, jsem se rozbulela, nebudu lhát. Zamrzely mě akorát dvě věci - že Donna nebyla "final girl" a že kdokoliv vymyslel tu scénu s drtičem dřeva nebyl při smyslech, protože absolutně nedávala smysl.

Celkově bych 1984 bez váhání zařadila mezi jednu z lepších sezón a jsem docela zvědavá na další.

16. listopadu 2018

American Horror Story: Apocalypse

8.01 The End - 8.02 The Morning After - 8.03 Forbidden Fruit - 8.04 Could It Be... Satan? - 8.05 Boy Wonder - 8.06 Return to Murder House - 8.07 Traitor - 8.08 Sojourn - 8.09 Fire and Reign - 8.10 Apocalypse Then

zdroj: imdb.com

Popravdě jsem trochu na vážkách, co k Apocalypse vlastně říct. Začalo to docela slibně, to musím přiznat, a byť se ansábl opakuje, nové role mi přišly relativně čerstvé. Všechno ale zvrhlo ve čtvrté epizodě a pak ta apokalyptická zápletka tak nějak stála na místě až do desáté epizody. Nemůžu říct, že jsem zrovna dvakrát stála o Coven 2.0, zároveň ale ani nemůžu říct, že jsem se vyloženě nudila. Stáhnutí počtu epizod na deset dost prospělo časování.

Wilhemina Venable (Sarah Paulson) mě hodně bavila, přiznám se. Byla to taková chatelaine z gotické novely, jen je škoda, že skončila tak brzo. Vypadá to ale, že Cordelia je oblíbenkyně Sarah Paulson, působila na mě mnohem živěji a jako silnější postava než v Coven a popravdě jsem si ji zamilovala. Mallory (Billie Lourd) byla rozhodně moje hvězda. Miluju Billie Lourd a u Mallory byla spousta materiálu, rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších AHS postav vůbec. V hitparádě se rozhodně umístil Michael Langdon (Cody Fern), jeho arogance a ukňučenost z něj dělala ideální terč k nenávisti. Miriam Mead (Kathy Bates) dávala jako robot Kathy Bates mraky materiálu, jako člověk mě moc nebavila. Behold (Billy Porter) mě bavil hodně.

Kromě Cordelie mě ze starých známých potěšila Myrtle (Frances Conroy), je prostě dokonalá a Frances Conroy si tu roli přímo vychutnává. Překvapivě jsem si hodně oblíbila Madison (Emma Roberts), nepamatuju si, že by se mi dřív tolik líbila, docela doufám, že ji Mallory zvládne vytáhnout z pekla. Co se týče propojení s Murder House... byla jsem překvapená, jak jsem ho ocenila. Pro jednou to přineslo šťastné konce; když Moira konečně došla klidu, byla jsem upřímně dojatá. Co jsem nepotřebovala, byl návrat do Hotelu Cortez. Chápu, že pokud chtěli vrátit Queenie (Gabourey Sidibe), museli uklidit, co si nadrobili, ale těch postav tam zase bylo jak na...bobkovaných, takže by se to bez jejího štěku obešlo.

Jak jsem psala výš, stažení na deset epizod tomu prospělo. I tak si myslím, že ta minulost se dala sfouknout rychleji, ideálně bez Romanovců a Iluminátů, a bylo by to ještě lepší. Apocalypse byla na jednu stranu extrémně matoucí - to množství postav, starých či nových, které padly na jednoho herce, bylo chvílemi až perverzní - na druhou stranu přes jistou překombinovanost, která je pro AHS typická, mě to bavilo až do konce a byla jsem i napjatá, jak to dopadne. Pořád sice nechápu, jak Cordelia, Myrtle a Madison přežily apokalypsu, a jakou logikou si Mallory všechno pamatuje - pokud změnila minulost, ta její verze, co cestovala v čase, neměla nikdy vzniknout - ale nemá cenu si tím lámat hlavu.

Abych to shrnula, jsem ráda, že jsem s American Horror Story nesekla, a jsem docela zvědavá na ty další dvě sezóny, které jsou už teď schválené.

15. listopadu 2017

American Horror Story: Cult

7.01 Election Night - 7.02 Don't Be Afraid of the Dark - 7.03 Neighbors from Hell - 7.04 11/9 - 7.05 Holes - 7.06 Mid-Western Assassin - 7.07 Valerie Solanas Died for Your Sins: Scumbag - 7.08 Winter of Our Discontent - 7.09 Drink the Kool-Aid - 7.10 Charles (Manson) in Charge - 7.11 Great Again

zdroj: imdb.com

Abych byla úplně upřímná, neumím vysvětlit, proč se na to ještě pořád dívám. Už po druhé polovině Roanoke jsem se s tím chtěla rozloučit, ale pak mě přece jen návaznosti na loňské americké volby zaujalo téma této řady. Zatímco předchozí série se soustředily na univerzální hororová témata, tady se Murphy a Falchuk zaměřili na lokální americké záležitosti - klauny, kulty a Trumpa. Byť tentokrát předvedli mnohem lineárnější děj, byl relativně dost předvídatelný a ve finále uvařili stejnou polívku jakou vaří prakticky od třetí řady.

Sarah Paulson (Ally Mayfair-Richards) mi začíná lézt na nervy stejně jako Jessica Lange před ní, protože mi přijde, že taky začíná hrát variace na jednu jedinou (uječenou) postavu. Nevím, kde přišli na to, že když Ally nechají půl série vřískat a v té druhé ji promění ve stejného magora, jakým je hlavní záporák, najednou jí začnu fandit jen protože má vagínu. Kai (Evan Peters) pro mě byl totálně necharismatický, což ho pro mě vyřadilo jako uvěřitelného vůdce kultu a dost to narušilo celý příběh. Víc něž nepovedený Kai mě ale drásal fakt, že pravděpodobně nezůstal americký psychopat, kterého si Peters tuhle sezónu nezahrál, a minimálně Mansona fakt nedal. Bavil mě ale jako Warhol.

Winter (Billie Lourd) jsem měla jako jedinou postavu ráda, docela mě mrzelo, jak dopadla. Ivy (Alison Pill) mi byla ještě míň sympatická než Ally, Beverly Hope (Adina Porter) se prakticky nelišila od Lee Harris, takže bych si ji taky nechala ujít. Frances Conroy (Bebe Babbitt) potěší vždycky a bavila mě i Emma Roberts (Serena Belinda), byť to byla variace na Chanel.

Co se týče těch mužských postav kromě Kaie, všechny mi hrozně splývaly s výjimkou Dr. Vincenta (Cheyenne Jackson), který vypadal slibně, ale nakonec to moc nevyšlo. Dermot Mulroney (Bob Thompson) pořád vypadá docela dobře. Potěšili Dot-Marie Jones (Butchy May) a Tim Kang (~~Cho~~ Tom Chang) a super byl i Twisty (John Carroll Lynch), byť se moc neohřál.

Celkově bude hodně záležet na tématu a obsazení, jestli půjdu do osmé řady. Zatím mě to moc neláká.

17. listopadu 2016

American Horror Story: Roanoke

6.01 Chapter 1 - 6.02 Chapter 2 - 6.03 Chapter 3 6.04 Chapter 4 - 6.05 Chapter 5 - 6.06 Chapter 6 - 6.07 Chapter 7 - 6.08 Chapter 8 - 6.09 Chapter 9 - 6.10 Chapter 10

zdroj: imdb.com

Přiznám se, že jsem dlouho nebyla z American Horror Story tak nadšená, jako když jsem viděla první díl Roanoke. Líbil se mi formát dokumentu, zdvojení herci i způsob, jak dávkovali napětí. Navíc "záhada" ztracené americké kolonie byla přesně tou látkou, které jsem čekala, že se American Horror Story chytí, a překvapilo mě, že jim to tak dlouho trvalo. Postupem série ale moje nadšení začalo opadat, protože postupovali naprosto klasicky - příliš brzy načasovaná vyvrcholení, podivné zvraty a přeplácanost. Příběh puritánů a kohokoliv, koho to vlastně hrála Lady Gaga, mohl být zajímavý, ale všichni na ně prděli. Ve finále to bylo spíš nechutné než děsivé a je to škoda, protože první díl měl atmosféru a vypadalo opravdu slibně.

Miluju Lady Gaga (Scathach), ale byla tam extrémně málo a její role byla hrozně osekaná, aby udělali místo pro víc krve a střev. Kathy Bates (Agnes Mary Winstead) mě hodně bavila, byla tak krásně šílená, že jsem jí fandila. Sarah Paulson (Audrey Tindall) podle mě trochu dojela na to, že polovina lidí hrála dva různé lidi. Bavila mě jako Audrey, ale z fake-Shelby jsem nadšená nebyla. Cuba Gooding Jr. (Dominic Banks) mi nebyl sympatický ani v jedné roli. Lily Rabe (Shelby Miller) miluju a skutečná Shelby mě bavila. Denis O'Hare (William van Henderson) je boží vždycky. Wes Bentley (Dylan) zas přehrával a nevěřila jsem mu ani jednu roli. Evan Peters (Rory Monahan) byl lahodný jako Rory a ještě víc jako Edward Philippe Mott. Cheyenne Jackson (Sidney Aaron James) hrál dobrého hajzlíka.

Centrální postavou se ve finále stala Lee (Adina Porter), které podle mě nešlo fandit - i když uznávám, že konec byl tak nějak poetický, když Lee skutečně obětovala všechno pro svoje dítě. Sympatická mi ale nebyla a vůbec nepomáhalo, že ji v My Roanoke Nightmare hrála Angela Bassett (Monet Tumusiime), která podle mě neustále přehrává. Frances Conroy ("Mama Polk") a Finn Wittrock ("Jether Polk") bohužel dopadli stejně jako Lady Gaga. Potěšil návrat Lany Banany - podle mě jde pořád o nejlepší postavu Sarah Paulson v American Horror Story.

Co se týče příběhu jako takového, tak první až pátý díl tvořil dobře rozplánovanou sérii, která byla sice trochu víc krvák a trochu míň atmosferická, než bych si přála, ale bylo to docela napínavé, dobře to vygradovalo a u pátého dílu jsem byla slušně napjatá. Šestý díl byl mimořádně trapná mezihra, kterou zachraňovala jenom Kathy Bates, a od sedmého do devátého to bylo přesně jako když se podíváte na výborný film a pak si pustíte dvojku, která není nic jiného než přepálená a překombinovaná hovadina. Od té chvíle už se jen vyráběla fašírka do střívek. Poslední epizoda byla podle mě napsaná dobře - jak jsem napsala výš, končilo to vlastně docela poeticky a postava Lee byla uspokojivě uzavřená.

Ale tak nějak jsem čekala víc. Rozjelo se to slibně, pak to trochu ubralo na plynu a od šesté epizody to pro mě jen tak nějak škytalo. Ale řekněme si to na rovinu, stejně jsem zvědavá na to, s čím přijdou další sezónu (jestli bude) a patrně budu koukat. Roanoke rozhodně nebyla ta nejhorší sezóna, ale prvním dvěma se podle mě stejně nepřiblížila.

16. ledna 2016

American Horror Story: Hotel

5.01 Checking In - 5.02 Chutes and Ladders - 5.03 Mommy - 5.04 Devil's Night - 5.05 Room Service - 5.06 Room 33 - 5.07 Flicker - 5.08 The Ten Commandments Killer - 5.09 She Wants Revenge - 5.10 She Gets Revenge - 5.11 Battle Royale - 5.12 Be Our Guest

zdroj: imdb.com

Byť jsem se u páté řady American Horror Story docela bavila a na každý díl jsem se dívala hned, jakmile byl k dispozici, musím přiznat, že nebýt Lady Gaga (The Countess), patrně by mě to asi tolik nebavilo. Dokonce jsem přesvědčená, že kdyby měla roli Elizabeth vyfásnout nedejbože Jessica Lange, s největší pravděpodobností to odpískám v polovině. Lady Gaga byla naprosto luxusní - řekněme si to na rovinu, od začátku jsem věděla, že Murphyho přepálený a předramatizovaný styl jí sedne, ale překvapila i v těch minimalističtějších částech. Byla prostě radost ji sledovat a už jen za ni budu mít Hotel vždycky ráda.

Dál jsem byla unešená z Denise O'Hareho (Liz Taylor) - myslím, že Liz byla jedna z nejpovedenějších postav, které American Horror Story mělo - a Evana Peterse (James Patrick March) - jak mě v předchozích řadách v lepším případě nezajímal, v horších lezl na nervy, v této byl naprosto luxusní, protože James Patrick March byl úplně jiný než jeho předchozí postavy. Doufám, že pokud American Horror Story pojede dál (jakože asi pojede), tak dostane víc takových rolí. Naopak Finn Wittrock (Tristan Duffy / Rudolph Valentino) letos nevyfásl zrovna zajímavé postavy: Tristan byl na pěst a Rudolph Valentino navíc (byť Wittrockova podoba se skutečným Valentinem je obdivuhodná). Hodně povedená postava byla Mrs. Evers (Mare Winningham), byla naprosto lahodně vyšinutá a chvílemi dobře děsivá.

Sarah Paulson ("Hypodermic" Sally) a Kathy Bates (Iris) mě nedostávaly tolik, jak evidentně zbytek fandomu. Myslím, že Sarah Paulson už v sérii měla i lepší role. Návrat její Billie Dean Howard z Murder House docela potěšil, ale zklamalo mě, že přežila. Queenie (Gabourey Sidibe) z vůbec nejhorší série to štěstí neměla a bylo to podivně uspokojivé. Lily Rabe (Aileen Wuornos) tam byla hrozně málo, stejně tak Cheyenne Jackson (Will Drake), a přitom měli zajímavé role. Donovan (Matt Bomer) nebavil, stejně jako v případě Finna Wittrocka to bylo plýtvání talentem.

Za největší kiks série ale považuju rodinku Loweových: John (Wes Bentley) byl vlastně hrozně nezajímavý, pendloval mezi klišoidní postavou ztrápeného detektiva, který je zároveň extrémně kladný, a člověkem s masivní zácpou (aspoň podle výrazu tváře); odhalení, že je Ten Commandments Killer, bylo tak nějak antiklimatické a vlastně nikoho nezajímalo. Potenciál těch rituálních vražd byl zabitý hned v začátku zvoleným stylem vyprávění a nakonec i to propojení s Cortezem a Marchem bylo takové o ničem. Alex (Chloë Sevigny) se jevila napřed zajímavě, ale pak začala být dost plochá a otravná, takže to se Sevigny dopadlo stejně jako s Bomerem a Wittrockem. O těch jejich dvou ošklivých spratcích radši ani nezačínám.

Ramona Royale (Angela Bassett) sama o sobě nebyla tak špatná, ale s Angelou Bassett, jejím přehráváním a umělým obličejem mám obrovský problém, který mě nutil protáčet oči pokaždé, když byla na scéně. Potěšili Max Greenfield (Gabriel), Darren Criss (Justin), John Carroll Lynch (John Wayne Gacy) a Robert Knepper (Lieutenant).

Co se týče finále, bylo až nepříjemně pozitivní. Duch a dva upíři v rodince Loweových si spokojeně žijí v Cortezu, zatímco jejich stárnoucí dcera je jednou ročně přijde navštívit; Sally přestala být nešťastná, protože objevila sociální média (trápí vás deprese, která vás dohnala až k závislosti na heroinu? vyléčí vás Instragram!); Iris přestala být nešťastná, protože její mrtvý syn je v palačinkovém ráji; Liz přestala být nešťastná, protože se stala babičkou a duchem, aby mohla navždy být s Tristanem; a Elizabeth přestala být nešťastná, protože v Cortezu jsou zase lidi a ona může lovit, i když není upír... nebo... nevím, tohle fakt nevím.

Každopádně, jak jsem psala už na začátku, tahle sezóna nám dala skrytý démant v podobě Lady Gaga jako herečky, a pořád nebyla tak hrozná jako Coven, takže vlastně cajk. Jen jsem zvědavá, co Murphy vymyslí dál - na začátku řekl, že se nebude opakovat, ale už podruhé jsme měli duchy. Tak co bude?

25. ledna 2015

American Horror Story: Freak Show

4.01 Monsters Among Us - 4.02 Massacres and Matinees - 4.03 Edward Mordrake (Part 1) - 4.04 Edward Mordrake (Part 2) - 4.05 Pink Cupcakes - 4.06 Bullseye - 4.07 Test of Strength - 4.08 Blood Bath - 4.09 Tupperware Party Massacre - 4.10 Orphans - 4.11 Magical Thinking - 4.12 Show Stoppers - 4.13 Curtain Call

zdroj: imdb.com

Čtvrtá série se ze začátku po příšerné třetí jevila jako naprostý zázrak. Klaun Twisty (John Carroll Lynch) mě celkem slušně děsil, fakt se jim povedl. Škoda jen, že ho odpravili tak brzo. Aspoň zůstal Dandy (Finn Wittrock), rozhodně asi nejoriginálnější záporák, kterého American Horror Story mělo, a Finn Wittrock byl naprosto skvělý. Denis O'Hare (Stanley) potěšil i letos, jen mohl mít víc prostoru, a hodně mě zajímala a bavila postava Penny (skvělá Grace Gummer), která bohužel dostala moc málo prostoru a zasloužila by si lepší konec.

Ačkoliv mě dvojčata zrovna dvakrát nezaujala a jejich osud mi byl ukradený, musela jsem obdivovat Sarah Paulson (Bette / Dot Tattler), která hrála prakticky dvě odlišné postavy a byla skvělá. U Jessicy Lange (Elsa Mars) musím bohužel konstatovat, že hrála zase to samé, jako třikrát předtím, a zase mě trochu víc bavila Frances Conroy (Gloria Mott). Evan Peters (Jimmy Darling) mě tentokrát tolik nerozčiloval (na čemž měla možná zásluhu absence Taissy Farmigy), to stejné s Emmou Roberts (Maggie Esmerelda), která si střihla jeden z nejnechutnějších konců v seriálu.

Desiree Dupree (Angela Bassett), kterou scénáristé zjevně milovali, se mnou zrovna nezamávala, ale bavila mě Ethel Darling (Kathy Bates) - jen opět škoda, že se jí zbavili docela brzo. Neil Patrick Harris (Chester Creb) byl sice jak víno, ale jeho postava byla tak trochu zbytečná, skoro jako by si vzpomněli až pozdě, že ho tam vlastně chtějí mít. Ale líp ho implementovat a tleskala bych.

Co mě hodně potěšilo byly narážky na Asylum, mou nejoblíbenější řadu, jako bylo cameo sestry Mary Eunice (Lily Rabe) a příběh Pepper (Naomi Grossman), který byl rozhodně nejsilnější částí Freak Show. Bohužel ani tuhle řadu scénáristé moc nepochopili, v čem je jejich síla. Nasbírali spoustu talentovaných lidí - neherců, kteří mohli příběhu přinést hloubku, protože tělesné anomálie většinou nehráli, ale používali je jen jako pozadí, než je hromadně zabili.

Každopádně i tak má Freak Show fajn momenty - jako dvojepizoda s Edwardem Mordrakeem (Wes Bentley) či Life on Mars?. A rozhodně předčila předchozí řadu (ale to zase nebyl takový výkon).

3. února 2014

American Horror Story: Coven

3.01 Bitchcraft - 3.02 Boy Parts - 3.03 The Replacements - 3.04 Fearful Pranks Ensue - 3.05 Burn, Witch. Burn! - 3.06 The Axeman Cometh - 3.07 The Dead - 3.08 The Sacred Taking - 3.09 Head - 3.10 The Magical Delights of Stevie Nicks - 3.11 Protect the Coven - 3.12 Go to Hell - 3.13 The Seven Wonders

zdroj: imdb.com

Coven bylo bezesporu zatím nejslabší z cyklu American Horror Story. Neustálé zabíjení a oživování postav dosáhlo vrcholu, nelogičnosti a slepé dějové linie se jim přímo přemnožily, děj se opakoval, evidentně to bylo nedomyšlené a v této kombinaci ta typická překombinovanost American Horror Story bila do očí. Doufám, že se do další sezóny trochu vzchopí, protože tenhle přešlap jsem dokoukala víceméně jen ze setrvačnosti.

Začnu těmi nejzbytečnějšími postavami - v čele je Kyle (Evan Peters), motal se tam vyloženě jen proto, aby mohlo dojít k nějakému deus ex machina zvratu, když se scénáristé se svým nemožným přístupem dostali do úzkých. Hned za ním byl Axeman (Danny Huston), to jsem fakt nepochopila, jestli "to" bylo k Fionině (Jessica Lange) zápletce nezbytně nutné. A konečně Madison Montgomery (Emma Roberts), coura beze špetky osobního kouzla, která si to podělala, když po té první smrti obživla. Ještě, že nakonec dopadla úplně stejně, jen tam nemusela tři čtvrtě seriálu oxidovat.

Milovala jsem Misty (Lily Rabe), hrozně jsem jí fandila, fakt mě mrzelo, že nebyla nová Supreme a ještě víc, že při sedmi divech zařvala. Zoe (Taissa Farmiga) byla brutálně zbytečná, fakt ji nemuseli oživovat, to spíš měli Misty. Nan (Jamie Brewer) se mi líbila, takže logicky zemřela. Queenie (Gabourey Sidibe) mě bavila snad jen ve vztahu k Delphine LaLaurie (Kathy Bates) a naopak. Myrtle Snow (Frances Conroy) byla boží, Frances Conroy tuto sezónu podle mě herecky předčila Jessicu Lange. Cordelia Foxx (Sarah Paulson) byla další postava, která mě bavila, docela jsem jí tu Supreme i přála. Jen je škoda, že jsem si to dopředu vyspoilerovala. A cenu za nejzábavnější postavu získává Spalding (Denis O'Hare), bohužel nic moc screentime.

Jak jsem psala výš, bylo to hrozně překombinované, dějové linie se pletly jedna přes druhou a hrozně těžko se poznávalo, o co tam vlastně jde. Já se snad chytla jen na vztah mezi matkou a dcerou a Cordeliino následné sebenalezení, a na tu rasistickou zápletku s Queenie a LaLaurie a to podivné souznění, které bohužel netrvalo dlouho. Linie s nalezením nové Supreme byla tak dokonale ukrytá a přebitá těmi méně podstatnými, že mě nějak nedokázala dostat, a odhalení bylo takové nijaké (ale za to možná fakt mohlo, že jsem si to vyspoilerovala).

Prostě kolem dokola nejslabší série, pěkně promarnili slušný námět.

24. ledna 2013

American Horror Story: Asylum

2.01 Welcome to Briarcliff - 2.02 Tricks and Treats - 2.03 Nor'easter - 2.04 I Am Anne Frank (Part 1) - 2.05 I Am Anne Frank (Part 2) - 2.06 The Origins of Monstrosity - 2.07 Dark Cousin - 2.08 Unholy Night - 2.09 The Coat Hanger - 2.10 The Name Game - 2.11 Spilt Milk - 2.12 Continuum - 2.13 Madness Ends

zdroj: imdb.com

První sezóna American Horror Story byla dobrá věc, která vyvrcholila v absolutní smršť. Druhá řada byla naprostá smršť, která na konci zpomalila, nadstavovala a byla prostě jen dobrá. Ale ani to nic nemění na tom, že první série pro mě už během třetího dílu byla absolutně zapomenuta. Asylum prostě umělo mnohem víc.

Postavy celkově mě mnohem víc bavily a snad neexistovala žádná, která by mě rozčilovala, jako v první řadě. Děsivě dobrá Jessica Lange se vrátila v roli sestry Jude, trochu vyšinuté napravené prostitutky, která si znovu projde peklem a na konci překvapivě najde mír. Lily Rabe se taky vrátila jako nevinná a naivní sestra Mary Eunice, kterou posedne ďábel a která na to, chudinka, dojede. Musím přiznat, že Lily Rabe mě dostávala mnohem víc, než Jessica Lange, i když skvělé byly obě. Sarah Paulson byla taky zpátky jako Lana Banana, jedna z nejlepších seriálových postav, které jsem kdy viděla. Sbírku navrátilců doplnili Evan Peters (Kit), Zachary Quinto (Thredson), který měl dostat všechny ceny, protože mi z něj bylo dokonale na blití, Dylan McDermott (John), který se podle mě trochu zadýchával, a Frances Conroy, která mě totálně dostala, jako anděl smrti.

Asylum přivedlo i nové herce - v první řadě musím jmenovat Josepha Fiennese jako monsignora/kardinála Howarda (víte, jak to mám se sexy katolickými knězi), James Cromwell jako šílený doktor Arden, ze kterého mi bylo většinou na blití, ale nakonec mi ho bylo i líto, a vždy skvělá Chloë Sevigny jako nymfomanka Shelley, přes jejíž osud se asi nikdy nepřenesu. Lizzie Brocheré (Grace) byla skvělá ozdůbka.

Celou řadu jsem si neuvěřitelně užívala i přesto, že některé zápletky tam podle mě příliš nepatřily. Zpětně například nechápu, proč se uchýlili k příběhu Anne Frank (Franka Potente) - asi aby udělali Ardena jako nacistického doktora ještě odpornějšího - ti mimozemšťané byli prostě příliš. Do poslední chvíle jsem se modlila, aby byl jen Kit tak šáhlý, ale bohužel se to nestalo. Chvílemi jsem si to samé přála u Mary Eunice (kdyby nebyla skutečně posedlá ďáblem, ale jen šílená, mělo by to větší grády), ale tam jsem to nakonec skousla. Nic to ale nemění na tom, že mi to celkově přišlo dost překombinované a vzhledem k tomu, že se autoři nechtějí s těmi hororovými prvky opakovat, zbytečně si v jedné řadě vyplácali několik konceptů, kterým by víc slušela vlastní řada.

Co se mnou skutečně mávalo, byl příběh Lany a Thredsona; nádherně zhýralý, odporný, nechutný a ve všech ohledech dotažený. Jak s Thredsonem samotným, tak s jeho potomkem. Milovala jsem celou Mary Eunice všechno spojené s Jude, i The Name Game. Z vedlejších linií byla rozhodně moje nejoblíbenější ta s vraždícím Santou, kterého skvěle zahrál Ian McShane. To vyvrcholení s ukřižováním monsignora by bylo bezchybné, kdyby ho jen ukřižovali pořádně a ne za dlaně. Kdy se to konečně naučí?

Od Spilt Milk začalo být jasné, že to pěkně hrnou ke konci a dost drsně skákali. Následující díly jsem se nemohla zbavit pocitu, že přesluhovali a většinu zápletek ukončili příliš brzo, poslední epizody byly překvapivě prázdné na to, jak nabušené dějem byly ty předchozí. Nelíbil se mi restart některých zápletek, návrat Grace a Almy (Britne Oldford) podle mě nebyl vůbec nutný a jejich konec byl... no, spokojená jsem nebyla, ale co taky čekat.

Co se týče finále samotného, Kita jsem přesně takhle čekala ukončeného, meh. S kardinálem mě zklamali, bylo tam víc potenciálu, který zahráli do autu a už se k němu nevrátili. K Laně jsem se vyjádřila a zbytek zápletek byl ukončen dávno předtím. Finále se mi líbilo, ale nějak nespláchlo to zklamání z posledních tří dílů.

I tak ale Asylum bez váhání označuji za mnohem lepší, než první řadu. Obohatilo mě o spoustu super věcí, jako o Josepha Fiennese v kněžském hávu (a patrně nahatého ve vaně), Dominique a sérii naprosto démonických prom. Opravdu jsem navnaděná na třetí řadu. Kdepak se bude odehrávat? Klášter? Nemocnice? Někde úplně jinde? Chci!

22. prosince 2011

American Horror Story: Murder House

1.01 Pilot - 1.02 Home Invasion - 1.03 Murder House - 1.04 Halloween (Part I) - 1.05 Halloween (Part II) - 1.06 Piggy, Piggy - 1.07 Open House - 1.08 Rubber Man - 1.09 Spooky Little Girl - 1.10 Smoldering Children - 1.11 Birth - 1.12 Afterbirth

zdroj: imdb.com

Koukala jsem (a ráda) na Nip/Tuck, pořád se držím Glee, a vůbec mám celkem ráda nápady Ryana Murphyho, takže American Horror Story bylo logickým krokem. Zatímco u Nip/Tuck jsem si na WTF počkala tak tři sezóny a u Glee ho nikdo nečeká, AHS je WTF od první vteřiny prvního dílu a čím déle, tím hustěji.

Premisa je jednoduchá - tříčlenná rodina Harmonů, kterou tvoří psychiatr Ben (Dylan McDermott), jeho žena Vivien (Connie Britton) a dcera Violet (Taissa Farmiga), se během rodinné krize nastěhuje do starého domu s ne zrovna dobrou pověstí. Zanedlouho se kolem nich začnou dít opravdu podivné věci.

Začne to trochu děsivou sousedkou Constance (Jessica Lange) a její dcerou Addy (Jamie Brewer), pokračuje jedním z Benových pacientů Tatem (Evan Peters), spáleným Larrym (Denis O'Hare) až super-freaky hospodyni Moiře (Frances Conroy a Alexandra Breckenridge). Když se navíc na scénu vrátí Hayden (Kate Mara), Benova milenka, je předem postaráno o kopec srandy.

A to nejsou zdaleka všechny postavy a vyšinutí duchové, které v seriálu jsou - za další například Chad (Zachary Quinto) a Patrick (Teddy Sears), další nešťastný manželský pár, a Nora (Lily Rabe), která mě děsí asi ze všech nejvíc. Výčet duchů je v tomto poněkud nekompletní a zachovaný takto, abych zase moc nespoilerovala. Jedno ale říkám rovnou - je to první seriál, ve kterém "character death" neznamená katastrofu, vlastně naprosto ztrácí význam.

Seriál má pro mě jednu jednou nevýhodu a to, že hlavní hrdince Vivien nevěřím ani jednu scénu a nejradši bych ji vzala cihlou někde mimo barák, aby náhodou neobživla (ups, SPOILER!), o to víc jsem si ale užila Hayden, Kate Mara je prostě božská!

Finále: Už Birth by se dalo popsat slovy "HOLY SHIT" a finále v tomto stylu rádo pokračovalo. Vivien mi přestala vadit, docela jsem si ji v tomto díle užila. Co se stalo Benovi jsem očekávala, ale že se to stane zrovna takto, to už jsem nečekala - znovu miluju Hayden! Naprostý závěr finále s Twisted Nerve a ďábelským dítětem (Já to říkám pořád! Děti jsou zlý!) mě prostě totálně navnadil na další sezónu, i když ta bude úplně o něčem jiném.

Pages

27. dubna 2024

22. listopadu 2022

28. října 2021

16. listopadu 2019

16. listopadu 2018

15. listopadu 2017

17. listopadu 2016

16. ledna 2016

25. ledna 2015

3. února 2014

24. ledna 2013

22. prosince 2011