| Season 7 | Season 8 | Season 9 | Season 10 | Season 11 | Season 12 |
_______
“Evil. You think it can be treated like an infection, but there is no cure, no pill to take. The darkness resides in everyone. Even you.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Musím říct, že proměna ansáblu American Horror Story fakt hodně prospěla, upřímně mě bavilo se na ty lidi dívat. Pro Billie Lourd (Montana) mám slabost, Montana mě hodně bavila a Billie Lourd udělala tu její otočku v posledním díle i docela uvěřitelnou. Leslie Grossman (Margaret) má úžasný komediální talent, který udělal Margaret dvakrát tak nebezpečnou. Emma Roberts (Brooke) byla jako ingénue příjemná změna a Cody Fern (Xavier) má úžasně expresivní obličej, bavil mě.
Hodně mě potěšil Matthew Morrison (Trevor), po Glee jsem ho nikde pořádně neviděla, dále návrat Johna Carrolla Lynche (Jingles) v roli, kde mi ho bylo zase jednou líto, a vždycky úžasná Lily Rabe (Lavinia), tady fakt děsivě psychotická. Zach Villa (Richard Ramirez) mě hodně zaujal a překvapilo mě zařazení Ramireze - rok 2019 byl očividně rok sériových vrahů. Z nováčků ale absolutně musím vypíchnout Angelicu Ross (Donna) - její Candy v Pose mě moc nebrala, ale tady byla skvělá a doufám, že se objeví i v dalších řadách.
Asi bych se obešla bez Dylana McDermotta (Bruce) a trochu mě mrzelo, že Dreama Walker (Rita) a Mitch Pileggi (Art) měli jen takové štěky.
Přiznám se, že ději jsem moc nedávala - tento typ hororů fakt nemám ráda, nemají pro mě žádnou uměleckou ani přidanou hodnotu a jakékoliv efekty stříkající krve a kydajících vnitřností, byť sebelepší, jsem nikdy nedokázala pokládat za věrohodné, naopak mě vždycky úplně vytrhly z děje a zapříčinily, že jsem si to prostě neuměla užít. American Horror Story pro mě ale jako horor nefunguje od začátku, takže jsem to tak tragicky nebrala a dokonce to pro mě občas bylo napínavé.
Na konci Red Dawn jsem prostě věděla, že udělají to, co v Roanoke (a co podle mě Roanoke zničilo) a doufala jsem, že tentokrát to zvládnou líp. Překvapivě mě nezklamali, scénář ty časové posuny tentokrát unesl, především protože bylo jasné, kdo má jaký úkol a jaký cíl, nebylo to jenom o tom tu bezduchou řež přežít. Z druhé poloviny musím vypíchnout The Lady in White, Jinglesova historie byla skvěle zahraná a dala základy dojemnému finále.
Final Girl mě překvapilo tím, jak nenapínavé bylo. Nemyslím to ale negativně, ta napínavost jde v American Horror Story často ruku v ruce s pitomými zvraty a překombinovaností, takže bylo fakt osvěžující vidět víceméně šťastný konec, kde se všechny dějové linie uzavřely. Finn Wittrock (Bobby) mě v tak neodpudivé roli překvapil, ale byl podle mě vybraný dobře. Ve chvíli, kdy se Bobby ohlédne za sebe a vidí svou rodinu, jsem se rozbulela, nebudu lhát. Zamrzely mě akorát dvě věci - že Donna nebyla "final girl" a že kdokoliv vymyslel tu scénu s drtičem dřeva nebyl při smyslech, protože absolutně nedávala smysl.
Celkově bych 1984 bez váhání zařadila mezi jednu z lepších sezón a jsem docela zvědavá na další.