Maybe, Emily the teacher. Emily the mother. Emily the something.”
![]() |
zdroj: imdb.com |
Titulní Emily (Aubrey Plaza) má hned několik problémů, z nichž téměř všechny jsou jasné hned z první scény, a byť se příběh napřed tváří jako kritika amerického sociálního systému, velmi rychle začne být patrné, že sama Emily to taky v hlavě nemá úplně v pořádku. Film nechává na divákovi, jestli si její akce vyloží jako zoufalou radikalizaci systémem, nebo důsledek její nešťastné povahy; já se přikládám k první interpretaci, ale myslím, že byla možná jen, protože Emily byla tím, kým byla. Nicméně Aubrey Plaza byla jako vždycky fenomenální.
Film je extrémně soustředěný na Emily, ale za zmínku stojí i postava Youcefa (Theo Rossi), který začne jako král, ale vyklube se z něj jenom panoš; Liz (Megalyn Echikunwoke), jejíž záměry s Emily jsem popravdě za celou dobu nerozklíčovala, ale jejich závěrečná scéna se mi fakt líbila; a Alice (Gina Gershon), která byla přesně ten typ ženy, která se vydrápala na pozici moci, ale místo toho, aby ji využila pro změnu systému k lepšímu, udržuje ten toxický status quo, aby to ti, co přijdou po ní, náhodou neměli lehčí, než ona. Tyhle ženy si myslí, že ženám dopřávají stejnou příležitost zocelit se, jakou si namlouvají, že měly ony, ale jediné, co skutečně mají, je zahořklost a nezasloužená nadřazenost, a Alicina jediná scéna to hezky obsáhla.
Celkově je Emily the Criminal víc sociální kritika, než konkrétní osobní příběh, ale líbilo se mi, že jejím nositelem je silná ženská postava, a film mě nakonec docela bavil. Víckrát ho ale vidět nemusím.