Zobrazují se příspěvky se štítkemFranz Kafka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFranz Kafka. Zobrazit všechny příspěvky

1. května 2016

Franz Kafka: Dopisy Mileně (2001)

zdroj: knihydobrovsky.cz
Přestože mě Kafka nijak zvlášť nebavil, sáhla jsem po Dopisům Mileně především díky citátu, který jsem zahlédla na internetu (první níže), a řekla jsem si, že když nepsal absurdity, tak to se slovy vlastně mohl i docela umět. A nepletla jsem se, člověk chvílemi Mileně Jesenské až záviděl - v dopisech bylo cítit tolik citu a vášně, že to trochu začalo dělat Kafku i atraktivním. To kouzlo ale vymizelo, když začalo být patrné, že byl samá neuróza a v reálu skutek utek. Trochu mě mrzelo, že tam byla skutečně jen Kafkova strana korespondence, chvílemi tam něco fakt chybělo, ale na konci mě potěšily Mileniny dopisy Maxovi Brodovi. Její připojené texty jsem nečetla, moc mě bavily. Kolem a kolem tam bylo pár fakt hezkých míst, ale nijak zvlášť mě to na Kafku nenalákalo.
„A také to vlastně možná není láska, když řeknu, že jsi mi tím nejmilejším; láska je, že jsi mi nožem, kterým se rozrývám.“

„[...] a hned jste sama odpověděla nechápu. Cizorodé slovo v češtině a vůbec ve Vaší mluvě, je tak přísné, neúčastněné, chladnooké, sporé a především, jako by drtilo ořech. [...] Zvláště to definitivní zavření rtů na konci zakazuje druhému každé jiné další opačné vysvětlení [...].“

„Ty krátké pozemské noci mohou člověku až nahnat strach z noci věčné.“

24. července 2015

Franz Kafka: Proměna a jiné povídky (2009)

zdroj: levneknihy.cz
Kafkovu Proměnu jsem si chtěla přečíst už nějakou dobu především kvůli práci, kde mi ta neznalost byla pořád připomínaná, a musela jsem seznat, že celá slavná povídka pro mě byla lekce antiklimaktická. Absurdno jsem tam viděla především v životě rodiny před samotnou proměnou a fakt, že Řehoř prostě jen umřel, mě docela zarazil. Každopádně je obdivuhodné, jak celkem dopodrobna Kafka popisoval trampoty existence v broučím těle, to se mi líbilo. Mnohem víc mě ale zaujalo V kárném táboře, jak už promakaně vymyšleným způsobem popravy, tak celkovou brutální nesympatičností postavy vypravěče, a atmosférou marnosti. Ortel jsem nepochopila, taková splácanina, a stejně tak dobrou polovinu těch slohových cvičení z nudy, kterými byla sbírka zaplněná. To je ale riziko těhle levných sbírek, takže jsem hlavně ráda, že jsem si konečně přečetla tu Proměnu a můžu si Kafku směle odškrtnout.