_______
 |
| zdroj: imdb.com |
Na třetí řadu GLOW jsem se hodně těšila, protože konec druhé sliboval nové prostředí a snad i nové vývoje. Nové prostředí se povedlo, s tím vývojem to bylo už trochu horší. Nebudu lhát, neužila jsem si to tak jako předchozí dvě řady a to i přesto, že se mi splnil můj vlhký sen. Vlastně buďme ještě upřímnější, žádný vlhký sen se mi nesplnil, akorát mě slušně nasrali.
Nikdy jsem se netajila tím, že Ruth (Alison Brie) je moje holka a na tom se nic nezměnilo. Proto mě mrzelo, že byl celou tu řadu tak nějak ve vakuu. Je mi jasné, že to bylo záměrné a scénář s tím dobře pracoval, ale stejně mě to mrzelo. Sam (Marc Maron) je moje zlato, jeho vztah k Justine (Britt Baron) mě baví a hodně se mi líbí, co to dělá pro tu postavu. Už minule jsem se doznala k tomu, že Sama a Ruth shippuju jak šílená, takže když jsem viděla na tumbleru, že do toho praštili, nemohla jsem se dočkat. Je to ale moje blbost, měla jsem vědět, že to nepůjde tak snadno - ne v případě dvou lidí, kteří mají tak silné tendence se sabotovat. Moje radost trvala přibližně dvě minuty a když se až do konce finále Sam a Ruth nesetkali, byla jsem opravdu hodně rozmrzelá. Upřímně bych jim radila, aby to v další řadě napravili.
Debbie (Betty Gilpin) mi fakt leze krkem, nicméně přiznám jim body - ten fakt, že se v tom seriálu s mateřstvím zachází docela realisticky a ukazuje se ve svých sociálních důsledcích místo bezduché glorifikace, která poslední dobou probíhá, je hodně osvěžující, a přestože se seriál odehrává v 80. letech, je to stále až děsivě relevantní. Kromě toho je ale Debbie hodně nepříjemná osoba, která nepřestává skákat ostatním po hlavách, aby se dostala tam, kam chce - což ale schvaluju, když skáče po hlavám těch, co jí nerespektují - a neposlouchá, což je naprosto toxický povahový rys, který krásně ilustrovalo finále.
Bash (Chris Lowell) je stále katastrofa a upřímně mě nezajímá. Každá minuta, kdy byl na scéně a která mohla patřit jedné z holek, mě rozčilovala. Jediné, co ho vykoupilo, byl fakt, že na něj byla navázaná Rhondina (Kate Nash) zápletka, ta mi přišla oproti poslední řadě fakt zajímavá a tu situací jí nezávidím. Sheila (Gayle Rankin) pro sebe neměla zas tolik prostoru, ale byl využitý beze zbytku a stihla v něm ujít kus cesty, za to tleskám.
Arthie (Sunita Mani) a Yolanda (Shakira Barrera) byly obligátní loňská LGBT vložka, takže jsem byla hodně zvědavá, jak se k tomu postaví tuto sezónu a byla jsem docela spokojená. Líbilo se mi, jak psali Arthiiny pochybnosti i Yolandinu nekompromisnost vycházející ze zkušenosti a pošlapaných iluzí, a rozhodně jim fandím. Přišlo mi, že Carmeniny (Britney Young) pochybnosti se tak nějak vynořily až na konec, aby měli pořádný cliffhanger, což byla škoda, a Tammé (Kia Stevens) byla o proti druhé řadě rozhodně na ústupu. Jenny (Ellen Wong) měla krásnou linii, docela bych jí brala v další řadě víc. Cherry (Sydelle Noel) a Melrose (Jackie Tohn) mě nebraly, prostě jsem se u těch jejich zápletek nechytila.
Z epizod musím rozhodně vypíchnout Freaky Tuesday, protože se přiznám, že mi do té doby chybělo to prostředí, do kterého jsem se při první řadě zamilovala, a tady jsem se úžasně bavila; The Libertines, protože Ruth, Sam a jejich velmi krátké štěstí; a A Very GLOW Christmas, protože Dickensova Vánoční koleda nikdy nebyla tak zábavná, byť jinak mě to finále spíš naštvalo.
Celkově se mi sezóna líbila míň než ty předchozí, ale abych byla upřímná, může to být (a asi i je) tím, že jsem od ní nedostala, co jsem chtěla, a ne vyloženě tím, že by byla horší.
EDIT 06/10/20: Zrušeno. Sezónu před ohlášeným koncem? Vážně? Nakopat do zadku málo.
Nikdy jsem se netajila tím, že Ruth (Alison Brie) je moje holka a na tom se nic nezměnilo. Proto mě mrzelo, že byl celou tu řadu tak nějak ve vakuu. Je mi jasné, že to bylo záměrné a scénář s tím dobře pracoval, ale stejně mě to mrzelo. Sam (Marc Maron) je moje zlato, jeho vztah k Justine (Britt Baron) mě baví a hodně se mi líbí, co to dělá pro tu postavu. Už minule jsem se doznala k tomu, že Sama a Ruth shippuju jak šílená, takže když jsem viděla na tumbleru, že do toho praštili, nemohla jsem se dočkat. Je to ale moje blbost, měla jsem vědět, že to nepůjde tak snadno - ne v případě dvou lidí, kteří mají tak silné tendence se sabotovat. Moje radost trvala přibližně dvě minuty a když se až do konce finále Sam a Ruth nesetkali, byla jsem opravdu hodně rozmrzelá. Upřímně bych jim radila, aby to v další řadě napravili.
Debbie (Betty Gilpin) mi fakt leze krkem, nicméně přiznám jim body - ten fakt, že se v tom seriálu s mateřstvím zachází docela realisticky a ukazuje se ve svých sociálních důsledcích místo bezduché glorifikace, která poslední dobou probíhá, je hodně osvěžující, a přestože se seriál odehrává v 80. letech, je to stále až děsivě relevantní. Kromě toho je ale Debbie hodně nepříjemná osoba, která nepřestává skákat ostatním po hlavách, aby se dostala tam, kam chce - což ale schvaluju, když skáče po hlavám těch, co jí nerespektují - a neposlouchá, což je naprosto toxický povahový rys, který krásně ilustrovalo finále.
Bash (Chris Lowell) je stále katastrofa a upřímně mě nezajímá. Každá minuta, kdy byl na scéně a která mohla patřit jedné z holek, mě rozčilovala. Jediné, co ho vykoupilo, byl fakt, že na něj byla navázaná Rhondina (Kate Nash) zápletka, ta mi přišla oproti poslední řadě fakt zajímavá a tu situací jí nezávidím. Sheila (Gayle Rankin) pro sebe neměla zas tolik prostoru, ale byl využitý beze zbytku a stihla v něm ujít kus cesty, za to tleskám.
Arthie (Sunita Mani) a Yolanda (Shakira Barrera) byly obligátní loňská LGBT vložka, takže jsem byla hodně zvědavá, jak se k tomu postaví tuto sezónu a byla jsem docela spokojená. Líbilo se mi, jak psali Arthiiny pochybnosti i Yolandinu nekompromisnost vycházející ze zkušenosti a pošlapaných iluzí, a rozhodně jim fandím. Přišlo mi, že Carmeniny (Britney Young) pochybnosti se tak nějak vynořily až na konec, aby měli pořádný cliffhanger, což byla škoda, a Tammé (Kia Stevens) byla o proti druhé řadě rozhodně na ústupu. Jenny (Ellen Wong) měla krásnou linii, docela bych jí brala v další řadě víc. Cherry (Sydelle Noel) a Melrose (Jackie Tohn) mě nebraly, prostě jsem se u těch jejich zápletek nechytila.
Z epizod musím rozhodně vypíchnout Freaky Tuesday, protože se přiznám, že mi do té doby chybělo to prostředí, do kterého jsem se při první řadě zamilovala, a tady jsem se úžasně bavila; The Libertines, protože Ruth, Sam a jejich velmi krátké štěstí; a A Very GLOW Christmas, protože Dickensova Vánoční koleda nikdy nebyla tak zábavná, byť jinak mě to finále spíš naštvalo.
Celkově se mi sezóna líbila míň než ty předchozí, ale abych byla upřímná, může to být (a asi i je) tím, že jsem od ní nedostala, co jsem chtěla, a ne vyloženě tím, že by byla horší.
EDIT 06/10/20: Zrušeno. Sezónu před ohlášeným koncem? Vážně? Nakopat do zadku málo.
