_______
“Doubt comes when you care. It's the worst people that don't doubt. The good people, they doubt because they don't know which is the right path.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Úplně od začátku jsem věděla, že poslední řada His Dark Materials mě úplně zničí, protože pokud si něco z toho dávného, dávného čtení celé trilogie pamatuju bezpečně, tak je to fakt, že jsem po dočtení The Amber Spyglass bulela jak želva. V tomto podání jsem začala brečet přibližně v polovině série a už nepřestala až do konce. Bylo to nádherně emocionálně zničující a chci si teď víc než kdy dřív znovu přečíst knížky.
Vím, že ti hlavní, na koho bych se měla zaměřovat, jsou Lyra (Dafne Keen) a Will (Amir Wilson), a přísahám, že jsem jim pozornost věnovala, nakonec byli tak skvěle zahraní, že se nedalo je ignorovat. Trošku mi tuto sezónu chyběly Lyřiny interakce s Panem (Kit Connor), což samozřejmě odpovídalo ději, a doufala jsem v trochu víc interakcí Willa s Kirjavou (Patricia Allison), která tam prostě jenom byla, ale to jsou doslova všechny výhrady, které mám.
Nebyla bych ale upřímná, kdybych se tvářila, že světlem mého života nebyla ta toxická hořící skládka zvaná Masriel. Už dřív jsem se vypisovala z toho, jak mě potěšili obsazením - hlavně v případě Marisy (Ruth Wilson) - a tou chemií, kterou Ruth Wilson a James McAvoy (Asriel) mají, a scény, které měli v této řadě, byly naprosto excelentní. (Jsem šokovaná, že na AO3 je toho zatím tak málo.) Líbilo se mi, jak přirozená Marisina přeměna byla a že ji nechali řešit to nedokonale, po svém, a ještě víc se mi líbilo, že Asriela ke starosti o dceru přimněl jen fakt, že to byl jediný způsob, jak dosáhnout svého. Ti dva byli absolutně otřesní až do hořkého konce (který jsem samozřejmě obrečela) a za to jsem je milovala.
"Father President" MacPhail (Will Keen) a Gomez (Jamie Ward) byli správně děsivě zfanatizovaní, ale díky tomu tak nějak jednostranní a jsem ráda, že se jim nevěnovalo zase tolik pozornosti. Oproti tomu andělé byli fantastičtí jak vizuálně, tak jako jednotlivci. Baruch (Simon Harrison) a Balthamos (Kobna Holdbrook-Smith) mi lámali srdce a Xaphania (Chipo Chung) si zasloužila víc prostoru. Jako obvykle jsem si nesmírně užila Serafinu Pekkalu (Ruta Gedmintas), Mary Malone (Simone Kirby) a Iorka Byrnisona (Joe Tandberg), hlavně linka Mary byla obzvlášť emocionální.
Asi celkově nejsilnější částí pro mě bylo dění v očistci, všechny scény s Rogerem (Lewin Lloyd) - snad nejtragičtější postavou celého příběhu - a Lee Scoresbym (Lin-Manuel Miranda) jsem měla rozmazané a Dafne Keen to zahrála naprosto fantasticky. Celá řada ale podle mě neměla slabé místo, jsem prostě nad míru spokojená.
Možná je to tím, že si knížky v detailu už nepamatuju, ale His Dark Materials je podle mě jedna z nejpovedenějších adaptací, užila jsem si to od začátku do konce a jakmile si zopakuju knížky, jdu do toho znovu.
Vím, že ti hlavní, na koho bych se měla zaměřovat, jsou Lyra (Dafne Keen) a Will (Amir Wilson), a přísahám, že jsem jim pozornost věnovala, nakonec byli tak skvěle zahraní, že se nedalo je ignorovat. Trošku mi tuto sezónu chyběly Lyřiny interakce s Panem (Kit Connor), což samozřejmě odpovídalo ději, a doufala jsem v trochu víc interakcí Willa s Kirjavou (Patricia Allison), která tam prostě jenom byla, ale to jsou doslova všechny výhrady, které mám.
Nebyla bych ale upřímná, kdybych se tvářila, že světlem mého života nebyla ta toxická hořící skládka zvaná Masriel. Už dřív jsem se vypisovala z toho, jak mě potěšili obsazením - hlavně v případě Marisy (Ruth Wilson) - a tou chemií, kterou Ruth Wilson a James McAvoy (Asriel) mají, a scény, které měli v této řadě, byly naprosto excelentní. (Jsem šokovaná, že na AO3 je toho zatím tak málo.) Líbilo se mi, jak přirozená Marisina přeměna byla a že ji nechali řešit to nedokonale, po svém, a ještě víc se mi líbilo, že Asriela ke starosti o dceru přimněl jen fakt, že to byl jediný způsob, jak dosáhnout svého. Ti dva byli absolutně otřesní až do hořkého konce (který jsem samozřejmě obrečela) a za to jsem je milovala.
"Father President" MacPhail (Will Keen) a Gomez (Jamie Ward) byli správně děsivě zfanatizovaní, ale díky tomu tak nějak jednostranní a jsem ráda, že se jim nevěnovalo zase tolik pozornosti. Oproti tomu andělé byli fantastičtí jak vizuálně, tak jako jednotlivci. Baruch (Simon Harrison) a Balthamos (Kobna Holdbrook-Smith) mi lámali srdce a Xaphania (Chipo Chung) si zasloužila víc prostoru. Jako obvykle jsem si nesmírně užila Serafinu Pekkalu (Ruta Gedmintas), Mary Malone (Simone Kirby) a Iorka Byrnisona (Joe Tandberg), hlavně linka Mary byla obzvlášť emocionální.
Asi celkově nejsilnější částí pro mě bylo dění v očistci, všechny scény s Rogerem (Lewin Lloyd) - snad nejtragičtější postavou celého příběhu - a Lee Scoresbym (Lin-Manuel Miranda) jsem měla rozmazané a Dafne Keen to zahrála naprosto fantasticky. Celá řada ale podle mě neměla slabé místo, jsem prostě nad míru spokojená.
Možná je to tím, že si knížky v detailu už nepamatuju, ale His Dark Materials je podle mě jedna z nejpovedenějších adaptací, užila jsem si to od začátku do konce a jakmile si zopakuju knížky, jdu do toho znovu.
“We will come back here. When we've lived our lives. We'll go through the land of the dead and we'll tell Gracious Wings everything we've done. We'll find each other. Here. I'll be drifting about until I find you. When we do find each other again no one will be able to tear us apart. We'll be joined so tightly. Every atom of me and every atom of you. When they use our atoms to make new lives they'll have to take two. One for you and one for me. We'll be in the flowers and in the sunbeams. We'll be joined so tight.”
